Barbora Doubravová 8 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: seznamzpravy
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující
„tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo
bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu —
nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 46%:
nejostřeji Filip Dvořák (60%)
vs. nejneutrálněji Petr Pavel (14%).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Filip Dvořák | 5 (2 čl.) | 2 | 3 | 0 | 60% |
| Petr Pavel | 7 (2 čl.) | 6 | 1 | 0 | 14% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Filip Dvořák | kriticky -0.75 ×2 | -0.44 | +0.11 | -0.67 | 3 · 62d |
| Andrej Babiš | kriticky -0.50 ×2 | +0.79 | +0.64 | +0.46 | 14 · 75d |
| Petr Pavel | vstřícně +0.16 ×3 | -0.17 | +0.30 | -0.44 | 11 · 74d |
| Martin Kupka | +1.00 ×1 · orientační | +0.40 | +0.47 | +0.07 | 5 · 62d |
| Vláda ČR | -0.50 ×1 · orientační | +0.76 | +0.56 | +0.24 | 14 · 63d |
| Petr Macinka | -0.50 ×1 · orientační | +0.40 | +0.40 | +0.06 | 7 · 61d |
| Filip Turek | +0.50 ×1 · orientační | +0.17 | +0.67 | -0.33 | 4 · 62d |
| Předsednictvo ODS | +0.50 ×1 · orientační | +0.78 | +0.67 | +0.33 | 3 · 62d |
| Karel Dvořák | -0.50 ×1 · orientační | -0.50 | -0.83 | +0.00 | 2 · 62d |
| Opozice | -0.50 ×1 · orientační | -0.67 | -0.50 | -0.67 | 2 · 63d |
| NATO | — | +0.24 | +0.10 | -0.09 | 7 |
| Hrad | — | -0.11 | +0.17 | -0.16 | 6 |
| Ministerstvo zahraničních věcí | — | +0.39 | +0.56 | +0.06 | 6 |
| Ústavní soud | — | +0.67 | +0.47 | +0.00 | 5 |
| ANO | — | +0.67 | +0.20 | +0.20 | 5 |
| Jan Jireš | — | -0.08 | +0.00 | +0.00 | 4 |
| Jindřich Forejt | — | -0.08 | +0.00 | +0.00 | 4 |
| Seznam Zprávy | — | +0.17 | +0.67 | +0.00 | 4 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
+0.11→Petr Pavel (1 kauz); -0.11→proti Andrej Babiš (1 kauz); -0.41→proti Filip Dvořák (1 kauz); +0.16→Filip Turek (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
-0.22→proti Petr Pavel ↑(prostý +0.19, n=3); +0.22→Andrej Babiš ↑(prostý -0.19, n=3); -0.35→proti Filip Dvořák ↓(prostý -0.53, n=2); +0.26→Filip Turek ↑(prostý +0.18, n=2)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 8
Podání mírně nahrává vládě a Andreji Babišovi: spor opakovaně rámuje jako organizační komplikaci spojenou s účastí prezidenta a dává výrazný prostor expertům, kteří potvrzují vládní pojetí vedení delegace. Pavelova argumentace je zmíněna, ale rozvedena podstatně méně.
Podání mírně znevýhodňuje Motoristy, zejména Petra Macinku. Titulek vybírá jeho odmítavě působící výroky bez upřesnění, že se vztahovaly k rychlosti mediálních odpovědí, nikoli podle jeho vysvětlení k závažnosti nehody. Tazatelé navíc opakovaně otevírají možnost bagatelizace. Text však Macinkovi poskytuje rozsáhlý prostor k odpovědím a uvádí jeho vysvětlení i kladné hodnocení Turkova dočasného odstoupení.
Podání relativně nahrává vládní straně B tím, že opozici opakovaně rámuje jako rozloženou, pasivní a neschopnou využít vládních pochybení. Vládu zároveň kritizuje za „přešlapy“, takže nejde o jednostrannou obhajobu vlády, ale negativní obraz opozice je nosným rámcem článku.
Podání nahrává centrálnímu vedení ODS proti Filipu Dvořákovi. Jeho odstavení rámuje jako důsledek nevyjasněných pochybností o majetku, opakovaně připomíná rozsah dědictví i starší neobjasněné nákupy a závažné podezření uvádí bez jasného původce. Současně však poskytuje Dvořákovi prostor pro odmítnutí podezření a vysvětlení původu majetku.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: text podrobněji rozvíjí výhrady Hradu a expertů vůči vládnímu postupu, zatímco vládní strana dostává omezenější prostor k vysvětlení podmínek cesty.
Podání je celkově smíšené a dává prostor Turkovým obhájcům i kritikům. Mírně však poškozuje Filipa Turka dramatickými mezititulky, podrobným popisem nehody a připomenutím jeho dřívější rychlé jízdy. Titulek a úvodní část naopak zvýrazňují příznivé hodnocení jeho reakce jako správného a „chlapského“ rozhodnutí.
Podání mírně nahrává prezidentovi: rozhodnutí ministerstva opakovaně rámuje jako „ústupek“ vůči němu, zatímco spor a omezení jsou podány převážně z perspektivy Hradu. Text však obsahuje i vyjádření vlády a ministrů.
Podání nahrává celostátnímu vedení ODS. Dvořáka rámuje jako problém, s nímž se strana musí „vypořádat“, zdůrazňuje nevysvětlený původ zděděného majetku a připomíná jeho spojení se staršími kauzami. Stanoviska vedení a jeho anonymních podporovatelů dostávají podstatně více prostoru než postoj Dvořáka a oblastní organizace.