📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

87719článků
10768hodnoceno
150103verzí obsahu
869846snímků
69sekcí
16.11.2026 04:04poslední snímek
← všichni autoři

Alexandr Mitrofanov 15 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

Zdroje: novinky

Intenzita manipulace směrově-agnostická

Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.

6.3signálů / článekmedián 1.7
13.03vážená závažnost / čl.medián 1.86
0%titulek ≠ textmedián 0%
0.90subjektivitamedián 0.36
0.83emotivitamedián 0.31

Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě

Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).

Petr Pavel vs. ostatní — · popisně +0.77 [+0.73, +0.82] · shrunk +0.41 · 2 kauz / 2 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.04 vychýlený k Petr Pavel (+0.77) — sólo pokrytí, bez srovnání s ostatními
◄ opak Petr Pavel ► oscilace ±0.04 vychýlení +0.77, oscilace ±0.04 +0.77

Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc

Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.

Co znamená barva — u postoje hodnotí (pro/proti), u moci a aktérství jen ukazuje stranu škály:
  • zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
  • oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
  • šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
Hodnotící („straní / kritizuje") je hlavně postoj. U moci a aktérství zelená není pochvala — jen říká, na kterou stranu aktéra vykresluje. Ostrá kritika aktéra zrovna v kauze může být věcná — sledujeme vzorec napříč aktéry.
aktérpostojmocaktérství dopadvyjádření
Andrej Babiš kriticky -0.52 ×9 +0.41 +0.44 -0.29 9 · 3d
Tomio Okamura kriticky -0.50 ×5 +0.51 +0.43 -0.26 3 · 3d
Vláda ČR kriticky -0.50 ×3 +0.67 +0.87 -0.46 4 · 17d
Vladimir Putin kriticky -0.50 ×2 +0.98 +0.73 +0.07 4 · 5d
Petr Pavel vstřícně +0.50 ×2 +0.64 +0.70 +0.40 3 · 17d
Petr Macinka kriticky -0.50 ×2 +0.29 +0.44 -0.34 3 · 104d
Rusko kriticky -0.50 ×2 — — — 2 · 13d
Filip Turek kriticky -0.50 ×2 +0.00 +1.00 -0.33 1 · 13d
Saša Mitrofanov +0.50 ×1 · orientační +0.28 +0.71 +0.00 6 · 118d
Volodymyr Zelenskyj -0.50 ×1 · orientační +0.50 +0.67 +0.17 2 · 103d
Vládní koalice -0.50 ×1 · orientační +0.95 +0.51 +0.23 2 · 10d
Sasha Mitrofanov — +0.40 +0.88 +0.00 5
Poslanecká sněmovna — +0.60 +0.20 +0.06 2
Karel Čapek — -0.35 -0.35 -0.53 2

Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)

Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.

+0.72→Petr Pavel (2 kauz); +0.75→Valerij Zalužnyj (1 kauz); -0.65→proti Andrej Babiš (1 kauz); -0.74→proti Vláda ANO a SPD (1 kauz)

Narativní tlak směr × prominence na titulce

Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce (presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru. Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.

+0.76→Petr Pavel =(prostý +0.77, n=2); +0.72→Valerij Zalužnyj =(prostý +0.72, n=1); -0.74→proti Andrej Babiš =(prostý -0.74, n=1); -0.83→proti Vláda ANO a SPD =(prostý -0.83, n=1)

Nejčastější techniky sustained

loaded_language ×20labeling ×11presupposition ×9ad_hominem ×9hyperbole ×8metaphor_frame ×8us_vs_them ×6guilt_by_association ×6

Články autora 15

Komentář Mitrofanova jednostraně útočí na SPD a ANO (Zůna, Vích, Schreier, Okamura) pomocí paralely s ruskou infiltrace ukrajinských struktur. Redakční hlas neustále naznačuje ruské napojení bez přímého tvrzení a uzavírá výzvou k poplachu. Žádný politický rival není líčen příznivě; text je čistě dehonestující vůči straně A.

Komentář výrazně nahrává české opozici: ospravedlňuje její omezené možnosti a odpovědnost přesouvá na voliče. Babiše, jeho okruh a podporovatele autor dehonestuje pomocí nálepek, pachových a smečkových metafor a historických asociací. Jde o otevřeně hodnotící komentář, nikoli satiru; jeho náklon vyplývá z autorova vlastního hlasu.

Komentář výrazně nahrává kritikům vládnoucí koalice. Autor vybírá pouze souhlasné kritické reakce, návrat k pesimistickému pohledu představuje jako procitnutí z „mentální dovolené“ a odpůrce obrazně označuje za „mloky“. Andreje Babiše navíc osobně znevažuje narážkou na jeho údajnou neznalost Čapka.

Podání nahrává straně A, protože otázku účasti ruských týmů rámuje jako morální volbu mezi odmítnutím a spoluvinnou krvavostí; straně B škodí spojováním s ruským násilím a vojenskou podporou.

Podání silně škodí premiérovi Babišovi; faktické jádro o nekupovaní L-39 je rámováno jako Babišovo lhaní a osobní neschopnost, s morální kritikou a náznakem výměny vedení.

Podání je autorský komentář, který kritizuje Andreje Babiše a Vladimira Putina jako aktéry autokratického stylu. Text na Babiše přenáší negativní asociace ruské autoritářské tradice, používá emotivní metafory, zveličení a ironii a podáním mu škodí. Příznivě vylíčena konkrétní protistrana není.

Text je názorový komentář: pozitivně rámuje odpor k účasti ruských hokejistů jako morální a politickou výhodu strany A, zatímco ruskou stranu a její české spojence zesměšňuje, označuje za součást ruského režimu nebo za užitečné naïve; podání tedy nahrává A a poškozuje B.

Podání výrazně poškozuje Petra Macinku osobními urážkami, přirovnáváním k diktátorům a zpochybňováním jeho způsobilosti i psychického stavu. Odmítnutí přístupu novinářce slouží jako východisko k celkovému odsudku jeho osoby. Text nebuduje skutečnou protistranu; Zelenskyj a další aktéři vystupují jako kontext historických přirovnání.

Podání v prvé řadě poškozuje Andreje Babiše a Tomia Okamuru a jejich okolí; protestní účastníky zároveň mírně umenšuje jako emocionálně unášené, takže komentář silně负面ně rámuje vládní tábor.

Podání zjevně nahrává odpůrcům vládní koalice a tlaku ulice; vládní tábor a Andreje Babiše rámuje silně negativně (např. jako „neonormalizaci“ a „odporného vetřelce“). Text podporuje veřejný nátlak jako cestu ke změně poměrů.

Komentář nahrává zastáncům posilování obrany a ukrajinskou vojenskou připravenost staví do příznivého kontrastu s Babišovou vládou a částí evropských voličů. Ty dehonestuje označením „chcimíři“, odděluje je od „rozumných lidí“ a připisuje jim přehlížení nebezpečí. Kritizuje také NATO a Zelenského. Tendenčnost spočívá především v autorských nálepkách, přisuzování motivů a kategorických soudech, nikoli v samotném varování před válkou nebo v reprodukci Zalužného výroků. Jde o názorový komentář, nikoli satiru.

Komentář výrazně poškozuje Babiše, ANO a jejich vládu opakováním kategorických soudů o lhaní, dehonestujícími výrazy a rámováním jejich příznivců jako lidí přehlížejících údajné provinění. Fialovu vládu autor staví do příznivého světla osobním srovnáním valorizací penzí. Jde o názorový komentář s dílčí ironií, nikoli o satiru jako celek.

Komentář jednoznačně staví prezidenta Pavla do role morálního vzoru (služba veřejnosti) a vládu líčí jako příčinu ekonomického kolapsu, ekologického selhání a vědomého oslabování obrany ve prospěch Ruska. Předchozí prezidenti jsou označeni za narcisty. Podání nahrává straně A (Pavel), poškozuje stranu B (vláda), aniž by jakkoli dala vládní straně slovo.

Podání výrazně nahrává prezidentovi a Pavlu Šámalovi: Babiše a jeho vládu redakční komentář vykresluje pomocí urážlivých nálepek, historických paralel s normalizací a nepodložených motivů jako zdroj eskalace. Prezident je naopak rámován jako samostatný držitel ústavních pravomocí.

Komentář velmi jednostranně oslavuje prezidenta Pavla jako „normálního chlapa“ a hanobí vládu a její představitele (Babiše, Okamuru) jako „křupany“, čímž systematicky nahrává prezidentovi a delegitimizuje vládní stranu.