Soudce zpravodaj Jiří Přibáň zdůraznil, že v otázce daní a daňových zákonů je soud tradičně zdrženlivý. „Ústavnímu soudu obecně nepřísluší tuto problematiku posuzovat, jelikož je v dispozici zákonodárného sboru, jehož složení odráží výsledek svobodné a volné soutěže politických sil,“ uvedl Přibáň. Soud může zasáhnout jen v případě extrémní nevyváženosti, o kterou podle nálezu v tomto případě nejde. Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) na sociální síti X napsala, že nález respektuje, ale nesouhlasí s ním a bude usilovat o změnu. Systém podle ní není spravedlivý, nezohledňuje počet obyvatel, rozlohu kraje nebo provozování krajských nemocnic. „Je velký rozdíl, když některé kraje mají miliardy na účtech a z toho čerpají úroky a jiné kraje si ty miliardy musí půjčovat třeba od Evropské investiční banky, jako my na investice ve zdravotnictví,“ uvedla Pecková. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) není z rozhodnutí soudu překvapen. Ohledně dalšího vývoje a snahy o změnu je navíc skeptický. „Řešení je na současné vládě, ale podle jejího přístupu nepředpokládám, že se tím bude zabývat. Proto si nemyslím, že v tomto volebním období se věc vyřeší a systém se stane spravedlivější,“ okomentoval pro iDNES.cz. Z rozhodnutí je zklamaný i zlínský hejtman a šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO). „Čekali jsme jasný signál zákonodárcům, že současný systém rozpočtového určení daní je potřeba změnit. Soud sám připouští, že systém je zastaralý, přesto zvolil zdrženlivý přístup. Daně občané platí všude stejně, ale zpátky do krajů se nevracejí spravedlivě. Ve výsledku na to doplácejí samotní občané,“ prohlásil. Na Ústavní soud se loni na podzim obrátila skupina 32 senátorů, které zastupuje orlickoústecký politik z klubu lidovců Petr Fiala. Stížnost vznikla na základě podnětů z Pardubického kraje. Problém podle senátorů nespočívá ani tak v tom, že některé kraje dostávají víc peněz než jiné, ale v tom, že zákon neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám – třeba počtu obyvatel, jejich potřebám sociálních služeb nebo třeba délce krajských silnic. Kraje podle návrhu senátorů dostávají peníze nerovnoměrně. „Což má přímé dopady na kvalitu a dostupnost veřejných služeb pro jejich občany. Některé kraje, které v posledních letech investovaly do rozšiřování své infrastruktury a služeb, jsou nyní nuceny provoz těchto zařízení dotovat na úkor jiných potřeb. To se konkrétně projevuje například v omezených možnostech financování oprav silnic II. a III. třídy, v poddimenzovaném financování sociálních a zdravotních služeb či v omezování provozu kulturních a volnočasových zařízení,“ argumentují senátoři. Podle nich tento stav zasahuje do práva občanů jednotlivých krajů na rovný přístup k veřejným službám a mezi obyvateli regionů vytváří nerovnosti, přestože jejich potřeby a nároky na služby státu nejsou rozdílné. Ústavní soud souhlasí s výtkami, které mají dlouhodobě někteří představitelé krajů a také senátoři. „Z hlediska rozdělení finančních prostředků mezi kraje jistě není ideální, že základem stávajícího systému nadále zůstávají fixní procenta pro jednotlivé kraje, jež dlouhodobě nereflektují dynamické změny a v podstatě udržují status quo,“ uvedl v nálezu. Systém rozpočtového určení daní ale podle soudců nelze posuzovat izolovaně. „Ačkoliv příjmy plynoucí krajům z napadené právní úpravy rozpočtového určení daní nemusí odpovídat aktuálním potřebám krajů, nelze přehlédnout, že stát krajům případné finanční deficity kompenzuje mimo nastavený systém pomocí jiných nástrojů,“ stojí v nálezu. Soud poukázal také na to, že politici diskutují o změně kritérií pro výpočet dílčích podílů krajů. Babiš: Ať se kraje domluví mezi sebou Za senátory jednal zmíněný Fiala. Do Brna ve středu k Ústavnímu soudu ale kvůli pracovním povinnostem nepřijel a ani nikdo z dalších senátorů. „Ústavní soud vlastně řekl, co jsem trochu očekával, že o tomto musí rozhodnout politici. Jsem rád, že zaznělo, že současný dlouho neměnný systém není úplně správný. Dává mi to teď větší motivaci do dalších jednání, tohle nesmí usnout. Musíme to dotáhnout,“ řekl Fiala pro iDNES.cz v reakci na verdikt soudu. Návrh podle něj podporují dlouhodobě i Pardubický, Zlínský, Středočeský a Jihomoravský kraj. „Jsou na nespravedlnosti rozdělování daní bité. Ten zákon vůbec nedýchá s dobou, bohužel žádná vláda se ke změně nemá. Ta předchozí nechala navrhované změny zaparkované ve Sněmovně,“ řekl před rozhodnutím. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) také s vlastními návrhy na změnu nepřišla. Premiér letos v dubnu prohlásil, že kraje by se nejprve musely dohodnout mezi sebou. „Chápu, že rozpočtové určení daní už není úplně spravedlivé. Ale debata může proběhnout, pokud kraje za námi přijdou společně, řeknou, že se nějak domluvily,“ řekl Babiš. „Je to jen přehození zodpovědnosti na někoho jiného, konkrétně tedy na hejtmany kraje. Není to návrh řešení,“ reagoval Grolich. Podle senátora Fialy taková domluva téměř jistě skončí neúspěchem. „Pokusy o domluvy v Asociaci krajů byly a budou, ale dohoda mezi kraji přijde jen velmi těžko. Žádný region by totiž nemohl finančně ztratit,“ vysvětlil Fiala pro iDNES.cz, proč se rozhodl s kolegy ústavní stížnost podat a spor vyřešit jinou cestou než přes vládu. Jihomoravský kraj je jedním z regionů, pro který je současný systém nejvíce nevýhodný. „Bývalá vláda měla na stole návrh zákona, podle kterého by se přerozdělování financí řídilo novými kritérii – v potaz by se už brala třeba délka silnic a počet obyvatel v kraji. Tehdy z toho vycházelo, že by náš kraj mohl ročně získávat 1 a 1,5 miliardy korun navíc, což by byl obrovský posun v investicích do silnic, majetku nebo zdravotnictví,“ podotýká. Zákon však ve Sněmovně ležel netknutě více jak rok a do konce volebního období loni na podzim jej poslanci schválit nestihli. Ústavní soudci se aktuálně zabývají také dalším návrhem, který se týká rozpočtového určení daní, tentokrát však pro města. Jiná skupina senátorů nedávno požádala, aby soud zrušil ustanovení, která zvýhodňují Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň při rozdělování daňových příjmů. Zákon podle senátorů vytváří uzavřenou skupinu čtyř měst, privilegovanou na úkor ostatních samospráv. Soud návrh zpřístupnil na webu, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň.