Živý přenos z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky VIDEO: PSP VIDEO: PSP Sněmovna ve středu nedokončila úvodní kolo debaty o novele, podle níž by autorizované obalové společnosti přibyla povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů podle požadavků ministerstva životního prostředí. Další části předlohy poslankyně ANO Bereniky Peštové kritizoval zhruba v hodinovém vystoupení bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), jenž navrhl vrácení předlohy k přepracování. Schůzi dolní komory pak poslanci přerušili do čtvrtka. Obalová společnost, kterou je v Česku EKO-KOM, by také podle předlohy poskytovala organizační služby ostatním kolektivním odpadovým systémům za skutečně vynaložené náklady. Souvisí to podle zdůvodnění s tím, že do systému rozšířené odpovědnosti výrobce přibývají další komodity. Patří k nim vlhčené ubrousky, cigaretové filtry nebo balonky. Obalová společnost by se navíc měla stát poskytovatelem služby obecného hospodářského zájmu. Novela podle Hladíka posiluje postavení jednoho systému. „Vytváříte monopol a je vážná obava o to, že efektivita systému bude výrazně nižší,“ řekl. Přes monopol potečou podle Hladíka miliardy korun bez veřejné kontroly. Novela má také oddělit autorizovanou obalovou společnost a odpadové podnikatele s ohledem na možný střet zájmů, který může podle zdůvodnění ohrožovat její hospodaření i volnou soutěž v nakládání s odpady. Cílem je podle zdůvodnění snížení rizika zneužití autorizované společnosti a jejích peněz k jiným účelům, než je zajišťování zpětného odběru a využití obalů jejích klientů. Předloha má dále podle důvodové zprávy zabránit spekulativnímu obchodování s akciemi autorizované obalové společnosti a rozšířit její akcionářskou strukturu. Mechanismus je podle zdůvodnění navržený tak, aby společnost měla nejméně 34 akcionářů místo nynějších minimálně čtyř kvůli její širší kontrole nositeli povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Úprava zároveň podle důvodové zprávy zabrání vzniku dominantních pozic v akcionářské struktuře. Nový zákon o digitální ekonomice, který vychází z evropského nařízení o digitálních službách a má zajistit bezpečnější on-line prostředí, je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci zároveň nedokončili finální kolo protiobstrukční novely jednacího řádu, které bude pokračovat nejdříve v pátek. Dolní komora ve středu schválila také zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací a pětileté funkční období pro tajemníky radnic a ředitele krajských úřadů. 16:48 Zákon o digitální ekonomice je před závěrečným schvalováním Nový zákon o digitální ekonomice, který má zajistit bezpečnější a průhlednější on-line prostředí, je po středečním projednání ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Vychází z evropského nařízení o digitálních službách známého jako DSA. Upravuje například pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má více chránit děti. Na návrh hospodářského výboru by měl zákon úřadům uložit, aby při svém rozhodování zohledňovaly dopady na svobodu projevu. Předloha má také posílit pravomoci Státní zemědělské a potravinářské inspekce a umožnit vznik Portálu podnikatele. Stejný návrh obdržela Sněmovna už v minulém volebním období od bývalé vlády Petra Fialy z ODS. Do voleb ho ale nestihla schválit. Ministr průmyslu Karel Havlíček z ANO poslancům řekl, že bez přijetí zákona nebude mít Český telekomunikační úřad nástroje k trestání platforem, které by porušily pravidla. Havlíček zdůraznil, že nařízení DSA je klíčovým předpisem pro ochranu dětí a nezletilých v on-line prostředí. „Jenom bych chtěl říct, že v České republice sídlí dvě velmi velké on-line platformy s pornografickým obsahem, a o to více si dovoluji apelovat na co nejdřívější schválení návrhu zákona,“ řekl ministr. Kritici předlohy, hlavně z řad SPD, při předchozím projednávání vyjadřovali obavy z cenzury a umlčování nepohodlných názorů. Nařízení DSA zavádí mimo jiné institut důvěryhodného oznamovatele. Tento status se bude udělovat na žádost. Podmínkou bude například to, aby měl žadatel zvláštní odborné znalosti a způsobilost k odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu. Hospodářský výbor doporučil zpřesnit podmínky tak, že oznamovatel bude upozorňovat na obsah, který je v rozporu s právními předpisy. O tento status by směly žádat zejména organizace předcházející podvodům na internetu, organizace zabývající se ochranou nezletilých nebo spotřebitelské organizace. Výbor chce prostřednictvím návrhu zákona znovu dát více pravomocí Státní zemědělské a potravinářské inspekci pro případ nabídky nebezpečných potravin, psychoaktivních nebo psychomodulačních látek. Pokud by taková nabídka porušila předpisy, inspekce by mohla uložit provozovateli tržiště, aby ji odstranil nebo k ní znemožnil přístup. Proti tomuto postupu se vyslovila Michaela Moricová z Pirátů. Podle ní by se podobná věc měla řešit samostatnou úpravou a neměla by se vkládat do zákona o digitální ekonomice. Nelíbily se jí ani další návrhy přidané k tomuto zákonu. Zasloužily by si podle ní samostatnou debatu. Skupina koaličních poslanců v čele s Markem Novákem z ANO chce mimo jiné zpřesnit pravidla mazání příspěvků na webech a ochránit uživatele před nepřiměřenými zásahy do legálního obsahu. Další jejich návrh počítá s tím, že Český telekomunikační úřad bude v rámci volební kampaně přednostně vyřizovat stížnosti kandidátů, jejichž příspěvky byly smazány. Poslanec ODS Ivan Adamec stejně jako u minulého návrhu zákona navrhl zachovat dosavadní výši pokut, zatímco předloha některé z nich zvyšuje. Hospodářský výbor chce svým pozměňovacím návrhem umožnit také vznik Portálu podnikatele. Portál má vytvořit jednotné digitální místo pro elektronickou komunikaci se státními institucemi a nabídnout všechny potřebné informace na jednom místě. Spravovat ho bude ministerstvo průmyslu, které se má od příštího roku přejmenovat na ministerstvo hospodářství. 14:24 Sněmovna nedokončila schvalování protiobstrukčních pravidel Sněmovna ve středu nedokončila závěrečné schvalování protiobstrukčních pravidel poslaneckých jednání. Část debaty vyplnil spor o rozsah zdržování v minulém a současném volebním období. Někteří poslanci obstrukce hájili jako součást demokracie a upozorňovali na potřebu dodržování nepsaných dohod. Finální kolo o novele koaličních poslanců a zástupců ODS bude pokračovat nejdřív v pátek. Debatu rozproudil neúspěšný návrh předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla, aby Sněmovna přerušila schvalování předlohy do konce června příštího roku. Změnu sněmovních pravidel pokládá Havel za účelovou, protože podle něj omezí opozici v možnostech blokování navrhovaného převodu financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků pod státní rozpočet. „Poslanecká sněmovna se stává bojištěm, pokud jde o nezávislost veřejnoprávních médií,“ prohlásil předseda TOP 09. O obstrukcích jako součásti demokracie mluvil Jaroslav Foldyna z SPD. „Jsou nepříjemné, ale musíme je strpět,“ řekl. Problém je podle Foldyny v tom, že se nenajdou silné osobnosti, které jsou schopné se domluvit. S novelou má podle svých slov velký problém, přesto ji podpoří. Podobně se vyjádřil Michal Kučera z TOP 09. Pokud se zničí nepsané dohody, respekt a úcta, což se podle něj stalo v minulém volebním období, nová pravidla nepomohou. „Nečekejme, že jednací řád přinese nějakou dramatickou změnu,“ míní. Protiobstrukční novela jednacího řádu omezuje řečníky zejména při navrhování změn programu schůzí Sněmovny a dává plénu širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Omezení by se mohlo nově vztahovat i na poslance s právem přednostního vystoupení, v původní podobě kromě předsedy Sněmovny. Poslanci mu podle dohod koalice s opozicí výjimku z omezení nakonec patrně nedají. Dolní komora v jednacím řádu také ponechá až na drobnou úpravu současnou podobu krátkých poznámek, kterými poslanci reagují na vystoupení svých kolegů. Původní novela předpokládala, že krátké poznámky by mohlo plénum omezit až na dvě. Zrušila by se navíc možnost odpovědi. 12:49 Sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí Sněmovna ve středu schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým chce vládní tábor nahradit nynější služební zákon. Předloha zamíří k posouzení do Senátu. S úpravou omezující prezidentovy pravomoci přišel Libor Vondráček z SPD a Svobodných. Právní výbor ji v polovině března podpořil, koncem dubna k ní nepřijal žádné stanovisko. Vedoucí stálých misí bude podle návrhu pověřovat a odvolávat ministr zahraničí. Ministr jim už nyní vydává pověřovací dopis, na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident. Vondráčkova úprava vyvolala opoziční kritiku, podle níž jde o vyřizování si účtů s hlavou státu. „Část koalice pokračuje v dětinském rozkopávání báboviček,“ řekl Karel Haas z ODS. Předseda STAN Vít Rakušan označil návrh za „lex pomsta“. „Vy nám poslaneckým přílepkem říkáte, že není velvyslanec jako velvyslanec,“ řekl. Vláda si chce podle Rakušana zajistit větší vliv na zahraniční službu. Podle Petra Hladíka z KDU-ČSL jde o výraznou změnu vyváženosti jednotlivých aktérů zahraniční politiky. Prezident Petr Pavel v březnu řekl, že ke změně nynější praxe v pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí nevidí důvod. Vondráček už dříve argumentoval zejména některými zahraničními úpravami a zdůrazňoval, že Česko je parlamentní, nikoli prezidentská republika. Nezastíral ale, že za pozměňovacím návrhem stojí i to, že si Pavel podle něj vykládá své pravomoci navzdory původním slibům široce. 12:47 Sněmovna schválila zavedení funkčního období tajemníků radnic Sněmovna ve středu 1. července schválila zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských úřadů a tajemníky městských a obecních úřadů. Úprava, kterou navrhla skupina koaličních poslanců, se dostala do novely související s novým zákonem o státních zaměstnancích. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Opoziční kritici změnu označují za přílepek. Se zavedením pětiletého funkčního období nesouhlasí také Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, podle kterého představuje riziko pro stabilitu, profesionalitu a nezávislost veřejné správy. Nyní jsou tajemníci městských a obecních úřadů a ředitelé krajských úřadů jmenováni na dobu neurčitou. Spoluautor úpravy Miroslav Žbánek z ANO mluvil při jejím zdůvodňování při druhém sněmovním čtení o možných složitých vztazích mezi úřednickým aparátem a politickým vedením. „Zároveň jsme se tímto návrhem snažili předejít diskusi o jakémkoliv pokusu o politizaci územních samosprávních celků,“ zdůraznil Žbánek. Po skončení funkčního období by město, obec nebo kraj musely vedoucímu úřadu nabídnout jiné pracovní místo odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Návrh zároveň dává radám pravomoc funkční období konkrétnímu tajemníkovi nebo řediteli úřadu prodloužit o dalších pět let. Předkladatelé chtějí umožnit také takzvané gentlemanské dohody, tedy možnost propuštění tajemníků a ředitelů úřadů dohodou s odstupným až ve výši šesti měsíčních platů. 10:25 TOP 09 změnu jednacího řádu nepodpoří. Chce účinnost až od roku 2029 Opoziční TOP 09 nepodpoří novelu jednacího řádu sněmovny, pokud nezačne platit až od 1. července 2029. Podle předsedy strany Matěje Ondřeje Havla je změna pravidel před projednáváním nového financování České televize a Českého rozhlasu účelová. Strana by předpis podpořila pouze v případě, že by uspěl pozměňovací návrh odkládající účinnost novely na 1. července 2029. Vládní návrh počítá s tím, že změny začnou platit patnáctým dnem po vyhlášení. Protiobstrukční novela jednacího řádu je před závěrečným čtením. Předloha má hlavně omezit řečníky při návrzích na změny programu schůzí a dát plénu širší možnost zkracovat řečnickou dobu při projednávání zákonů. Nově by se omezení mohlo vztahovat i na poslance s právem přednostního vystoupení. TOP 09 podle Havla patří mezi zastánce modernizace sněmovních pravidel. Změny ale podle něj nemají začít platit v nynějším volebním období. „Ani ve sportu se nemění pravidla hry během zápasu,“ řekl Havel novinářům ve Sněmovně. „Nejsme naivní v tom, že jednací řád přichází dřív než velká mediální novela, která má zničit nezávislost veřejnoprávních médií. Nesedneme na lopatu, kterou nám tady vládní koalice strojí, tak abychom podpořili změnu jednacího řádu předtím, než se zde udá bitva o veřejnoprávní média,“ řekl Havel. Opoziční strany včetně TOP 09 slibují, že budou bránit přijetí vládní novely o financování veřejnoprávních médií. Ta ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Obě instituce mají podle návrhu dostat zhruba o 15 procent méně peněz, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Rozpočty České televize a Českého rozhlasu se mají proti letošku snížit celkem o 1,4 miliardy korun. Podle obou médií by to vedlo k omezení výroby pořadů a k propuštění 450 až 700 zaměstnanců ze současných 4250. Havel řekl, že TOP 09 občanům slíbila, že udělá vše pro to, aby přijetí a projednání mediální novely neumožnila. Nynější projednávání změny jednacího řádu podle něj může působit „bohulibě“, ve skutečnosti je ale jen prostředkem koalice, jak usnadnit cestu „šílenému destrukčnímu zákonu proti veřejnoprávním médiím“. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že strana je zatím se svým postojem v opozici osamocená. Doufá však, že se další opoziční strany přidají. Jejich současný přístup označil za naivní. 00:07 Sněmovna by mohla hlasovat o pravomocích prezidenta k vedoucím misí S návrhem na zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací přišel Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Vedoucí stálých misí by v případě přijetí úpravy pověřoval a odvolával ministr zahraničí. Zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů prosazuje skupina koaličních poslanců. S návrhem nesouhlasí například Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, podle kterého představuje riziko pro stabilitu, profesionalitu a nezávislost veřejné správy. Při hlasování o podobě takzvané změnové novely by měli poslanci hlasovat také například o uzákonění možnosti poskytování sociální renty bývalým úspěšným sportovním reprezentantům. Protiobstrukční novela jednacího řádu zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůzí sněmovny a dává plénu širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Omezení by se mohlo nově vztahovat i na poslance s právem přednostního vystoupení, v původní podobě kromě předsedy sněmovny. Poslanci mu podle dohod koalice s opozicí výjimku z omezení nakonec patrně nedají. Ponechají také současnou podobu krátkých poznámek, kterými poslanci reagují na vystoupení svých kolegů. Odpoledne budou poslanci projednávat předlohy v prvním a druhém čtení. Jde například o návrh zákona o digitální ekonomice a o uzákonění kvót pro podíl žen ve vedení velkých firem.