📰 pepíknews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

17313článků
3955hodnoceno
30956verzí obsahu
122734snímků
69sekcí
19.07.2026 15:52poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Trikolora 13 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 3. 7. 2026 – 18. 7. 2026

Tag se dělí na 2 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, perex a rychlé hodnocení; rozklikni pro grafy a detail.

1 Štěpánek kritizuje Pavla a Hanáka 4 čl. 8. 7. 2026 – 16. 7. 2026
-0.36 znatelné Rámování výrazně nahrává: Andrej Babiš (⌀ -0.36; 0× Tomáš Hanák, 1× Andrej Babiš)

Všechny články tvrdí, že česká kulturně‑politická elita (prezident, herci, novináři) je arogantní, odtržená od běžných občanů, pohrdá vítězi demokratických voleb a zároveň...

O co jde

Všechny články tvrdí, že česká kulturně‑politická elita (prezident, herci, novináři) je arogantní, odtržená od běžných občanů, pohrdá vítězi demokratických voleb a zároveň čerpá veřejné peníze.

Osa sporu: -1 = kritizuje tzv. pražskou kavárnu/elitu a obhajuje vládu ANO, SPD a Motoristů; +1 = obhajuje kulturní elitu, vyjadřuje obavy o demokracii a podporuje koncesionářské poplatky

Osa sporu kdo komu nahrává

Andrej Babiš ◄ — ► Tomáš Hanák

◄ Andrej Babiš Tomáš Hanák ► denikto: -0.71 (shoda 1.00, 1 čl.) denikto -0.71 parlamentnilisty: -0.01 (shoda 0.24, 3 čl.) parlamentnilisty (3) -0.01

Zúčastněné subjekty 13 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 pražská kavárna (3) Tomáš Hanák (2) Česká televize (2) ANO (1) Karlovarský fil… (1) Marek Eben (1) Ministerstvo ku… (1) Motoristé (1) Petr Pavel (1) Petr Štěpánek (1) SPD (1) prostý lid (1) pražská kavárna: -0.83 (n=3) Tomáš Hanák: -1.00 (n=2) Česká televize: -1.00 (n=2) ANO: +1.00 (n=1) Karlovarský filmový festival: -0.50 (n=1) Marek Eben: -1.00 (n=1) Ministerstvo kultury: +0.50 (n=1) Motoristé: +1.00 (n=1) Petr Pavel: -1.00 (n=1) Petr Štěpánek: +0.50 (n=1) SPD: +1.00 (n=1) prostý lid: +0.50 (n=1)

Slovní hodnocení na článek

Podání výrazně nahrává vládní koalici a jejím voličům. Tomáše Hanáka, takzvanou pražskou kavárnu a Českou televizi vykresluje pomocí urážlivých nálepek jako elitářské, pokrytecké a finančně zainteresované protivníky demokratických voleb. Jejich stanovisko redukuje na údajné odmítání výsledku voleb, aniž jim poskytuje prostor vysvětlit konkrétní obavy.

Podání výrazně nahrává straně B. Hanáka, takzvanou pražskou kavárnu, kulturní prostředí a Českou televizi vykresluje pomocí urážlivých nálepek, připisovaných elitářských motivů a nepodložených finančních zájmů jako pokrytecké odpůrce demokratického výsledku voleb. Jejich pozice je převyprávěna autorem, zatímco její vlastní argumentace ani reakce dotčených aktérů v textu nejsou zastoupeny.

Podání nahrává straně Petra Štěpánka tím, že bez reakce Petra Pavla zveřejňuje výhradně Štěpánkův silně útočný komentář. Ostré soudy jsou však zřetelně hlasem podepsaného autora komentáře, nikoli vlastními tvrzeními redakce; redakční titulek a perex jsou věcné.

Komentář výrazně nahrává straně ministra kultury a Motoristů. Marka Ebena, festivalové publikum a „pražskou kavárnu“ vykresluje pomocí urážlivých nálepek, spekulací o jejich postojích a otevřeně přiznané hyperboly jako pokrytecké, pohrdavé a privilegované prostředí. Ebenův výrok interpretuje jako útok a cenzorství, aniž poskytuje jeho vysvětlení či jiné možné zasazení výroku.

2 Česko přispělo přibližně 140 miliony korun do programu PURL na nákup… 98 čl. 2. 7. 2026 – 19. 7. 2026
-0.04 vyvážené Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ -0.04)

Česko přispělo přibližně 140 miliony korun do programu PURL na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, což předseda SPD Tomio Okamura označil za porušení vládního programového...

O co jde

Česko přispělo přibližně 140 miliony korun do programu PURL na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, což předseda SPD Tomio Okamura označil za porušení vládního programového prohlášení a požadoval předchozí konzultace; koalice krok bagatelizuje a věc byla vysvětlena.

Osa sporu: Osa sporu: -1 = rámování nahrává Tomiu Okamurovi / SPD (příspěvek je vážné porušení koaliční dohody, vláda je nečestná, Okamurův protest je oprávněný); +1 = rámování nahrává Petru Macinkovi / vládní koalici (příspěvek je jen marginální, žádný rozkol, Okamura přehání).

Osa sporu kdo komu nahrává

Tomio Okamura ◄ — ► Petr Macinka

◄ Tomio Okamura Petr Macinka ► denikto: -0.45 (shoda 0.76, 1 čl.) denikto -0.45 hn: -0.40 (shoda 0.40, 2 čl.) hn (2) -0.40 e15: -0.28 (shoda 0.29, 1 čl.) e15 -0.28 echo24: -0.17 (shoda 0.35, 5 čl.) echo24 (5) -0.17 seznamzpravy: -0.14 (shoda 0.28, 6 čl.) seznamzpravy (6) -0.14 ct24: -0.14 (shoda 0.30, 6 čl.) ct24 (6) -0.14 forum24: -0.13 (shoda 0.30, 15 čl.) forum24 (15) -0.13 idnes: -0.12 (shoda 0.30, 8 čl.) idnes (8) -0.12 lidovky: +0.02 (shoda 0.42, 9 čl.) lidovky (9) +0.02 ceskenoviny: +0.04 (shoda 0.18, 3 čl.) ceskenoviny (3) +0.04 novinky: +0.04 (shoda 0.38, 7 čl.) novinky (7) +0.04 denikn: +0.06 (shoda 0.43, 6 čl.) denikn (6) +0.06 irozhlas: +0.12 (shoda 0.29, 6 čl.) irozhlas (6) +0.12 aktualne: +0.14 (shoda 0.31, 7 čl.) aktualne (7) +0.14 cnnprima: +0.15 (shoda 0.50, 6 čl.) cnnprima (6) +0.15 reflex: +0.15 (shoda 0.47, 3 čl.) reflex (3) +0.15 parlamentnilisty: +0.35 (shoda 0.64, 2 čl.) parlamentnilisty (2) +0.35

Zúčastněné subjekty 32 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Tomio Okamura (43) Andrej Babiš (39) Petr Macinka (31) Jaromír Zůna (13) SPD (13) Vláda ČR (7) Koaliční vláda (6) Petr Pavel (6) ANO (2) Vláda Petra Fia… (2) Alexander Vološ… (1) Babišova vláda (1) Tomio Okamura: -0.27 (n=43) Andrej Babiš: -0.35 (n=39) Petr Macinka: -0.02 (n=31) Jaromír Zůna: -0.19 (n=13) SPD: -0.27 (n=13) Vláda ČR: -0.43 (n=7) Koaliční vláda: -0.17 (n=6) Petr Pavel: +0.08 (n=6) ANO: +0.25 (n=2) Vláda Petra Fialy: -0.50 (n=2) Alexander Vološin: -0.50 (n=1) Babišova vláda: -1.00 (n=1)

Slovní hodnocení na článek

Glosa kritizuje vládu za netransparentní odeslání peněz na zbraně pro Ukrajinu a za nekompetentnost ministra obrany za SPD. Paroduje výmluvy ministra i premiéra a vykresluje je jako absurdní, čímž nahrává kritikům vlády a opozici, zejména posiluje obraz vlády jako nepřipravené a pokrytecké.

Článek silně kritizuje chyby Babišovy vlády, zejména spory s prezidentem Pavlem a odklon od podpory Ukrajiny, čímž nahrává prezidentovi a předchozí vládě.

Článek mírně nahrává odpůrcům přesunu (SPD, Trikolora) tím, že neposkytuje prostor ministru zahraničí Macinkovi, který rozhodnutí provedl, a zvýrazňuje ignoranci ministra obrany Zůny. Výběr citací Babiše a Zůny zároveň vykresluje vládní komunikaci jako nekoordinovanou a arogantní.

Článek tendenčně vykresluje rozhodnutí ministra Macinky zapojit se do programu PURL jako zradu, přičemž zdůrazňuje rozhořčení SPD a používá emocionální citace a titulek. Tím posiluje narativ SPD, že byla obětí, a zlehčuje argumenty, že šlo o využití již určených prostředků. Nahrává především SPD a Okamurovi.

Článek jednostranně prezentuje kritiku ministra Macinky, zdůrazňuje rozhořčení SPD a spojenců, titulkem vytrhuje radikální citát bez kontextu. Proponenti iniciativy PURL nedostávají prostor, což čtenáře směruje k souhlasu s odpůrci.

Podání mírně nahrává kritikům financování pomoci Ukrajině: titulek a velká část textu zvýrazňují Tlustého hypotézu o nákladech na každého občana a kritické hlasy, zatímco vysvětlení či reakce vlády jsou stručnější.

Text mírně nahrává SPD, protože titulek přisuzuje Andreji Babišovi aktivní zrušení jednání a článek zdůrazňuje nejasnosti kolem odeslání peněz, zároveň však zveřejňuje i argumentaci vlády a Motoristů.

Článek mírně nahrává SPD a Trikoloře. Prostřednictvím rozsáhlých citací jejich kritiky a zlehčováním postoje vlády (tvrzení, že Okamura nerozumí, Babiš se distancuje) vykresluje rozhodnutí Macinky jako porušení slibů a vládní představitele jako nedostatečně odpovědné.

Text vyznívá mírně v neprospěch vlády, jelikož při zprávě o pomoci Ukrajině dává prostor pouze kritikům z opozice, bez vyjádření vládní strany, a v titulku akci označuje jako osobní Macinkovo vyzbrojování. V pasáži o jednacím řádu řadí opoziční jednání mezi "nekonečné obstrukce".

Článek mírně nahrává SPD a Tomiu Okamurovi: vykresluje jejich nesouhlas jako oprávněnou reakci na svévolné rozhodnutí ministra, které nebylo konzultováno. Zdůraznění rozporu s předvolebními sliby a titulní tvrzení o nediskusi bez atribuce posilují SPD.

Text převážně věcně popisuje spor uvnitř koalice a dává prostor oběma hlavním aktérům. Mírně nahrává SPD, protože pokračování muniční iniciativy rámuje jako rozpor s předvolebními prohlášeními bez připsání tohoto hodnocení konkrétnímu mluvčímu.

Text mírně nahrává SPD: titulkem emocionalizuje spor a zdůrazněním Babišova přezíravého výroku staví vládu do negativního světla.

Text mírně nahrává SPD tím, že připomíná rozpor mezi předchozím odmítáním podpory Ukrajiny a současným rozhodnutím vlády, zároveň však věcně uvádí vysvětlení koaličních představitelů a popisuje spor jako zažehnaný.

Text mírně nahrává SPD tím, že připomíná rozpor mezi postupem vlády a jejími předvolebními prohlášeními a zdůrazňuje nejasnou výši příspěvku. Současně ale přebírá koaliční rámování, že šlo jen o komunikační problém a krize je zažehnána.

Článek líčí změnu postoje Babišovy vlády k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu jako obrat pod tlakem USA, čímž mírně nahrává kritikům dosavadního odmítavého postoje.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, neboť vykresluje ministra Macinku jako malicherného („rýpl si“) a naznačuje, že znevažuje ústavní postavení hlavy státu. Celkově však zůstává převážně věcný.

Text vykresluje rozhodnutí Macinky a Babiše posílat peníze do amerického fondu PURL jako podraz na SPD, obcházení koaličních dohod a popření předvolebních slibů. Babiš a Macinka jsou líčeni jako alibisté, kteří se ze strachu před Trumpem podvolují, zatímco Okamura je sice označen za člena prokremelské družiny a bojovníka o křesla, ale celkový narativ nahrává jeho obvinění. Prezident Pavel je zmíněn jako ten, kdo Macinku chválí, čímž se dostává na protistranu SPD. Článek tak favorizuje protivládní kritiku (strana A) a podrývá důvěryhodnost vládních představitelů.

Podání mírně nahrává SPD/Okamurovi: vedle jeho rozsáhle reprodukované kritiky redakce sama rámuje pokračování muniční iniciativy jako rozpor s předvolebními prohlášeními vlády. Většina konfliktních formulací je však řádně atribuována Okamurovi.

Text převážně věcně referuje o sporu uvnitř koalice a dává rozsáhlý prostor Okamurovu vysvětlení. Mírně nahrává SPD tím, že redakce bez atribuce rámuje pokračování muniční iniciativy jako rozpor s předvolebními prohlášeními vlády.

Článek informuje o neshodě uvnitř vládní koalice ohledně zapojení do iniciativy PURL pro financování amerických zbraní Ukrajině. Hlavní prostor dostává Tomio Okamura (SPD), který tvrdí, že rozhodnutí ministra Macinky nebylo projednáno na koaliční radě. Článek mírně nahrává narativu SPD, přičemž redakční poznámka o porušení předvolebních slibů vládou ohledně muniční iniciativy posiluje obraz nekoherentní vlády. Celkově však poskytuje prostor oběma stranám a kontext.

Text mírně nahrává SPD a Tomiu Okamurovi tím, že staví do popředí jeho kritiku, požadavek na konzultace a tvrzení o rozporu s programovým prohlášením. Babišova reakce je uvedena pouze zprostředkovaně.

Článek kritizuje vládu ANO, SPD a Motoristů za údajný rozpor s předvolebními sliby ohledně financování zbraní pro Ukrajinu. Pomocí hodnotícího jazyka, předpokladu porušení slibů a jednostranného výběru faktů i zdrojů nahrává obrazu vlády jako pokrytecké, čímž nepřímo prospívá předchozí vládě Petra Fialy.

Text mírně nahrává vládnímu výkladu, že šlo hlavně o komunikační a marginální koaliční spor, zároveň ale dává výrazný prostor kritice SPD a rámuje pokračování muniční iniciativy jako rozpor s předvolebními prohlášeními.

Článek upřednostňuje perspektivu SPD a Andreje Babiše: líčí Macinkovo rozhodnutí jako svévolné a nedostatečně projednané, zdůrazňuje porušení slibů a dává velký prostor emotivním reakcím odpůrců, zatímco argumenty pro zapojení do programu PURL a hlasy podporovatelů zlehčuje.

Text výrazně nahrává straně B: Babišovu vládu soustavně rámuje jako lživou, chaotickou a bezpečnostně nezodpovědnou, zatímco podporu Ukrajiny a obrany prezentuje jako samozřejmý správný zájem. Část faktických korekcí může být věcně podložená, avšak redakční jazyk, ironie a výběr interpretací přesahují neutrální referování.

Text převážně věcně reprodukuje stanovisko Tomia Okamury k českému příspěvku do programu PURL. Dává mu dominantní prostor, což odpovídá formátu zprávy o jeho vystoupení; bez dalšího kontextu či reakce druhé strany však nelze konzervativně označit podání za tendenční.

Článek informuje o sporu uvnitř koalice kvůli Macinkovu zapojení do programu PURL. Rámec zdůrazňuje dřívější nedodržení předvolebních slibů vládou, což podkopává její důvěryhodnost, a zařazením kritického citátu Babiše na konec mírně vyznívá v neprospěch Macinky. Jinak poskytuje prostor oběma stranám.

Článek informuje o požadavku SPD projednat českou účast v iniciativě PURL na koaliční radě. Text je převážně věcný, obsahuje však jednu hodnotící vsuvku („v rozporu s předvolebními prohlášeními“), která mírně nahrává postoji SPD. Celkově zůstává blízko neutrálnímu zpravodajství.

Text mírně nahrává SPD a Okamurovi tím, že výrazně rozpracovává jejich kritiku a rámuje příspěvek jako rozpor s programem a jako trhlinu ve vládní koalici. Zároveň uvádí i stanoviska Babiše a Macinky.

Text zdůrazňuje, že ministr obrany Zůna nevěděl o převodu peněz, čímž vykresluje vládní rozhodnutí jako nekoordinované a netransparentní. To nahrává opozičnímu narativu SPD a Trikolory. Absence přímého vyjádření ministra zahraničí Macinky oslabuje obhajobu vládní strany.

Podání výrazně nahrává Ukrajině a zastáncům její podpory: redakce ironicky a hodnotícím jazykem rámuje vládní koalici jako pokryteckou, nekompetentní a zásadně odmítající pomoc napadené zemi.

Článek rámuje spor v koalici jako chybu Macinky, který jednal bez vědomí Zůny a bez projednání. Absence citace Macinky a zdůraznění Zůnovy ignorance v titulku zvýhodňují kritiky přesunu (SPD, Trikolora).

Text mírně nahrává SPD a Okamurovi tím, že v titulku i v úvodu zdůrazňuje jeho tvrzení o jednostranném rozhodnutí ministra a reflektuje odpor SPD jako hlavní linii sporu. Hodnotící vsuvka o rozporu s předvolebními sliby podkopává důvěryhodnost celé vlády, ale v kontextu spíše zvýrazňuje nekonzistenci protizbrojní rétoriky. Celkově je publikace opatrně nakloněna perspektivě SPD.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi a pro-armádnímu stanovisku: zdůrazňuje předchozí odmítavý postoj vlády, připomíná porušení předvolebních slibů a rámuje změnu jako vstřícný krok pod tlakem spojenců. Pohled vlády bez Pavlovy chvály chybí.

Článek informuje o kontroverzi kolem přesměrování peněz na pomoc Ukrajině; ačkoliv titulek zdůrazňuje neznalost ministra obrany, text je převážně věcný a vyváženě cituje jak vládní představitele, tak opoziční kritiky, bez zjevné tendenčnosti.

Článek vykresluje vládní krizi jako vážnou a zdůrazňuje rozhořčení voličů SPD. Používáním citově zabarvených výrazů, nadsázky a ironických uvozovek podkopává důvěryhodnost jak vlády (Babiš, Macinka), tak i předsedy SPD Okamury. Celkové vyznění tak nepřímo nahrává opozici, která na rozpory v koalici poukazuje.

Text informuje o požadavku SPD projednat na koaliční radě účast ČR v iniciativě PURL. Mírně nahrává SPD zdůrazněním porušení předvolebních slibů vládou a jednostranného rozhodnutí ministra Macinky. Celkově převážně neutrální zpravodajství.

Článek mírně nahrává SPD/Okamurovi zdůrazněním, že rozhodnutí o zapojení do PURL obešlo koaličního partnera. Babišova snaha svalit odpovědnost na Macinku je popsána jako vyhýbání se a Macinkovo jednání bez konzultace je rovněž kriticky vylíčeno. Současně je SPD nálepkováno jako proruské.

Článek zpravodajsky informuje o změně postoje vlády, přičemž akcentuje rozpor s dřívější rétorikou. Tím mírně nahrává opozici (Fiala, ODS), která dříve prosazovala podporu Ukrajiny, a vykresluje vládu jako nekonzistentní. Text je převážně neutrální, náznak tendenčnosti je v užití slova 'ostře' a ve výběru kontrastních faktů.

Článek mírně nahrává SPD tím, že zdůrazňuje její námitku, že rozhodnutí o účasti v programu PURL neprošlo koaliční radou. Zároveň kritizuje premiéra Babiše za porušení předvolebního slibu o muniční iniciativě, čímž diskredituje současnou vládu a nepřímo potvrzuje správnost předchozího kabinetu ODS.

Podání mírně nahrává opozici: konflikt ve vládní koalici rámuje dramatickými redakčními označeními a závěr ponechává opoziční kritice bez bezprostředné protiváhy. Část silných soudů je ale řádně atribuována citovaným aktérům.

Text je převážně věcný. Mírně nahrává Pavlovi a Okamurovi tím, že Macinkovy výpady a překvapení koaličního partnera popisuje hodnotícími formulacemi, zatímco jejich vlastní reakce nejsou dále rozvedeny.

Článek nahrává Petru Fialovi (ODS) a jeho kritice vlády. Využívá emotivní výrazy, zdůrazňuje Fialovu radost a morální převahu, zatímco vládu vykresluje jako lháře a voliče SPD jako oběti. Protistrana dostává minimální prostor.

Komentář výrazně nahrává straně podporující obranu Ukrajiny a západní ukotvení Česka. Vládní koalici a zejména Okamuru, Babiše a SPD vykresluje pomocí nálepek, zesměšňování, spekulací o sobeckých motivech a narativu bezhodnotového politického obchodu. Vnitrokoaliční spor podává jako zkoušku Okamurovy integrity, přičemž předjímá, že ustoupí kvůli funkci a politickému prospěchu.

Text mírně nahrává koaličnímu výkladu, že spor byl pouze komunikační šum a příspěvek je marginální; kritiku SPD uvádí stručněji a bez přímého Okamurova vyjádření.

Podání mírně nahrává zastáncům zapojení do PURL: perex interpretuje Zůnovo vysvětlení jako zlehčování a redakční poznámka zvýrazňuje následnou korekci jeho výroku. Většina hodnotících či obhajujících tvrzení ale zůstává řádně atribuována Zůnovi v rozhovoru.

Článek informuje o schůzce Okamury se Strnadem a Foldynově žádosti o vysvětlení. Podává fakta obou stran bez zjevné tendenčnosti, mírný důraz na Foldynovu překvapenou reakci však může nahrávat dojmu, že schůzka je neobvyklá. Text je jinak věcný a vyvážený.

Článek se věnuje sporu o zastupování Česka na summitu NATO a obranným výdajům. Předkládá perspektivu velvyslance, který hájí pozici Česka. Perex však formou sugestivní otázky naznačuje, že nízké výdaje oslabí pozici země, což může mírně nahrávat prezidentské straně ve sporu o reprezentaci.

Článek přináší výhradně perspektivu prezidenta Pavla a nezahrnuje žádné oponentní hlasy. Strukturálně i obsahově je zvýrazněna role prezidenta na úkor vládní delegace, čímž text jednostranně podporuje Pavlovu pozici a muniční iniciativu.

Článek jednostranně reprodukuje kritiku opozice (ODS) proti premiéru Babišovi a vládě, bez vyjádření druhé strany, a používá expresivní jazyk posilující negativní obraz vlády.

Text je převážně věcný a dává prostor vládním i opozičním hlasům. Mírně nahrává opozici tím, že její nabídku podpory rámuje v titulku a mezititulku pozitivní metaforou „pomocná ruka“, zatímco postoj SPD označuje jako odmítavý.

Článek mírně nahrává vládní straně (Babiš/Macinka), protože jim dává výrazně větší prostor pro přímé citace a podrobné vysvětlení mechanismu PURL, zatímco kritika Tomia Okamury je pouze stručně parafrázována bez vlastní přímé řeči. Tón je převážně neutrální, ale nevyvážený poměr hlasů prospívá obhájcům rozhodnutí.

Článek podává vyvážený obraz sporu, ale dává větší prostor obhájcům přesunu, zatímco opozice je zmíněna stručně. Celkově mírně nahrává vládní straně.

Článek přináší vyvážené zpravodajství o sporu uvnitř vládní koalice ohledně přesunu peněz na americké zbraně pro Ukrajinu; nezaujímá stranu, pouze reprodukuje vyjádření zúčastněných. Mírně akcentuje Zůnovo vysvětlení, ale nedochází k tendenčnímu rámování.

Text je věcnou zprávou o překvapení poslance Foldyny nad schůzkou Okamury se zbrojařem. Nevykazuje tendenční rámování ani manipulativní techniky.

Článek stručně informuje o zaslání 140 milionů korun na zbraně pro Ukrajinu, avšak převážně se věnuje reakci předsedy Sněmovny Tomia Okamury, který kritizuje proces. Titulek zdůrazňuje samotné zaslání peněz, nikoli kontroverzi, což může nepatrně nahrávat vládě (zamlčení kritiky). Rovněž článek poskytuje prostor výhradně Okamurovi bez vyjádření vládní strany, což mírně posiluje jeho pozici.

Podání výrazně znevýhodňuje Svobodné a Libora Vondráčka. Redakce jejich kritiku hlasování Danuše Nerudové odsunuje stranou a místo ní staví do popředí údajnou nekonzistentnost Svobodných, kterou pomocí ironie, zesměšňujících nálepek a expresivních výrazů rámuje jako pokrytectví. Tím nepřímo nahrává Nerudové a STAN.

Podání mírně nahrává zastáncům českého zapojení do PURL. Spor rámuje především jako problém soudržnosti a volební taktiky SPD, zatímco věcným argumentům proti programu věnuje jen stručnou zmínku. Neatributovaná závěrečná formulace navíc prezentuje pokračování muniční iniciativy jako rozpor s předvolebními prohlášeními vlády.

Podání je převážně vyvážené a věcné. Titulek a úvod mírně nahrávají kritikům postupu zdůrazněním, že o uskutečněném přesunu nevěděl ani ministr obrany a že SPD protestuje. Text však následně poskytuje značný prostor vysvětlení Zůny a Babiše, proč považují přesun za logickou či lepší variantu, a uvádí také stanoviska odpůrců.

Podání je převážně věcné a dává prostor obhájcům i odpůrcům přesunu. Mírně nahrává obhájcům, protože podrobněji vysvětluje praktickou logiku převodu a přináší Zůnovo ujištění, že koaliční dohody nebyly narušeny; nesouhlas SPD a Trikolory však rovněž přímo cituje.

Text je převážně věcný a poskytuje prostor oběma částem koaličního sporu. Mírně nahrává SPD tím, že jako redakční samozřejmost rámuje pokračování muniční iniciativy jako rozpor s předvolebními prohlášeními vlády, čímž podporuje Okamurovu širší kritiku nedodržování dohod.

Komentář ostře kritizuje ministra obrany Jaromíra Zůnu za to, že nevěděl o převodu peněz na zbraně pro Ukrajinu. Pomocí hanlivých nálepek („ministr z doslechu“, „bezmocný vládní přívěsek“) ho vykresluje jako neschopného a implicitně viní celou Babišovu vládu z nefunkční komunikace. Text nahrává kritikům (autor, SPD), bez vyjádření druhé strany.

Podání mírně nahrává opozici důrazem na pokles spokojenosti s vládou a sugestivním zpochybněním podpory ANO. Výrazně kritické výroky o SPD a Motoristech jsou sice řádně připsány politologům, ale jejich jednostranný výběr bez reakce dotčených stran posiluje negativní obraz vládního tábora. Článek tento sklon částečně vyvažuje zjištěním, že opozice je hodnocena ještě hůře.

Text mírně nahrává vládě (ANO) tím, že jednostranně prezentuje důvody zrušení koaliční rady bez vyjádření SPD a titulek naznačuje záměrné zmaření Okamurova plánu.

Text mírně nahrává Petru Macinkovi: formou zákulisní reportáže soustavně zdůrazňuje jeho pracovní nasazení, přípravu a diplomatickou aktivitu, zatímco jeho stanoviska dostávají prostor bez nezávislé protiváhy. Nejde však o otevřeně útočné ani silně hodnotící podání.

Text informuje věcně o sporu uvnitř koalice okolo zapojení do programu PURL. Titulkem a citací Babiše však jemně vyzdvihuje Babiše jako toho, kdo Okamuru usadil, což nepatrně nahrává vládnímu křídlu Babiš-Macinka. Jinak vyváženě.

Článek je věcnou zprávou o neshodě v koalici ohledně převodu peněz na nákup zbraní pro Ukrajinu. Informuje o stanoviscích obou stran bez zřetelného stranění; jediným výraznějším prvkem je zdůraznění, že ministr obrany Zůna o rozhodnutí nevěděl, což je ale doložená faktická informace bez manipulativního zabarvení.

Podání výrazně znevýhodňuje Babišovu vládu a zejména SPD. Redakce jejich jednání rámuje jako proruské, defenzivní, krizové a pokrytecké skrývání plnění závazků, zatímco podporu Ukrajiny představuje jako standardní závazek. Postoje dotčených vládních aktérů nejsou přímo vysvětleny ani vyváženy jejich citacemi.

Podání je převážně věcné a připisuje hodnotící či útočné výroky Macinkovi. Text dává prostor hlavně jeho pohledu, protože jde o rozhovor s ním, ale bez doslovného důkazu nelze výběr citací označit za redakční tendenčnost.

Text je převážně věcný a představuje argumenty vlády i SPD. Mírně nahrává vládnímu postupu tím, že zdůrazňuje obranný účel pomoci a Macinku vykresluje jako aktéra, který se snaží koaliční spor urovnat.

Článek obhajuje rozhodnutí Petra Macinky přesměrovat mandatorní výdaje na Ukrajinu do amerického programu PURL, přičemž ho staví do role zachránce, který zabránil plýtvání penězi. Využívá anonymního zdroje a emotivního jazyka ('zlaté záchody'), aby vykreslil Fialovu vládu jako viníka zbytečného výdaje. Opoziční hlasy SPD jsou rámovány jako nedorozumění. Celkově text nahrává Macinkovi a skeptickému postoji k financování Ukrajiny.

Článek rámcuje plán ministra Macinky jako zdroj koaličního napětí a akcentuje emotivní reakce odpůrců (Okamura zuří). Titulkem vytahuje nejostřejší citát Foldyny, čímž vykresluje SPD jako extremistické. Chybí vyjádření iniciátora, zatímco kritici dostávají široký prostor. Médium tak podporuje dojem, že racionální rozhodnutí naráží na iracionální odpor koaličních partnerů.

Text mírně nahrává vládní straně sporu tím, že zdůrazňuje rozpory v postupu SPD a absenci jejího místopředsedy, zároveň však uvádí i její nesouhlas a kritiku.

Podání mírně nahrává straně A a znevýhodňuje stranu B: text po uvedení ruské interpretace doplňuje konkrétní informaci o českém příspěvku, který podle redakce ruští aktéři opominuli. Titulek však bez připsání zdroji přebírá sporný rámec, že Babiš „ukazuje nejednotu EU“.

Článek je neutrální zpravodajské referování o reakci poslance Foldyny na schůzku Okamury se Strnadem. Neprojevuje výraznou tendenčnost, byť zdůrazněním Foldynova překvapení a připomenutím kontextu muniční iniciativy jemně naznačuje možný střet zájmů, čímž mírně nahrává Foldynově otázce.

Článek straní vládní koalici (ANO a Motoristé). SPD je upozaděno, její námitky jsou prezentovány bez přímých citací a ihned bagatelizovány slovy spojenců. Zdrojová nevyváženost posiluje dojem, že jde o zbytečný spor, čímž text brání jednu stranu.

Text mírně nahrává straně podporující zapojení Česka do PURL (vláda, prezident) tím, že opozici SPD líčí jako emocionálně zainteresovanou („uklidňuje Babiš“) a její odpor zdůrazňuje slovem „ostře“, zatímco vládní stanoviska podává bez hodnotících výrazů.

Text mírně nahrává vládní straně. Ministr Macinka dostává prostor k přímé obhajobě, jeho jednání je rámováno jako uklidňování, zatímco kritika SPD je líčena jako přehnaná a Macinka je zprostředkován jen parafrází.

Podání mírně nahrává opozici: po stručném prostoru pro argumenty Tomia Okamury text ve větším rozsahu řadí a rozvádí kritiku vládních kroků od několika opozičních představitelů. Většina ostrých hodnocení je ale věrně atribuována konkrétním mluvčím, nikoli předkládána jako hlas redakce.

Článek mírně nahrává vládnímu pohledu: podrobně cituje obhajobu Macinky a Zůny, zatímco reakce SPD je popsána emotivnějším slovem 'zuřil' a označena jako přehnaná. Celkové vyznění staví Macinku jako rozumně vysvětlujícího a Okamuru jako iracionálně rozzlobeného.

Článek je věcnou reportáží televizní debaty, nicméně poskytuje výrazně větší prostor přímým citacím ministra Macinky, zatímco hlasy opozice a prezidenta jsou zastoupeny méně. Tím mírně nahrává vládní perspektivě.

Článek mírně nahrává vládě (Macinka, Babiš) – označuje kritiku SPD jako „prskání“, čímž ji dehonestuje, a poskytuje výrazně více prostoru Macinkově obhajobě, zatímco SPD je stručně citována. Podpora ze strany prezidenta i opozice dále posiluje legitimitu vládního postupu.

Text klade otázky o podezřelém setkání šéfa SPD se zbrojařem a naznačuje možný střet zájmů; nahrává tak Foldynovi jako legitimnímu kritikovi.

Článek mírně nahrává skeptickému pohledu na schůzku Tomia Okamury se zbrojařem Strnadem. Titulek zdůrazňuje Foldynovo vyjádření překvapení, zatímco tělo textu obsahuje i ujištění, že setkání je vysvětlitelné, a vyvrací podezření o vlivu na výběr ministra. Celkově text mírně poškozuje Okamurovu pozici.

Text mírně nahrává Macinkovi a jeho interpretaci sporů, protože mu poskytuje výrazně více prostoru než Okamurovi či Pavlovi; prezident je navíc představen především prostřednictvím Macinkových závažných obvinění.

Podání nahrává vládním partnerům SPD a účasti v PURL: redakce opakovaně charakterizuje Davidovy odpovědi jako vyhýbavé či neschopné a koaliční neshody jako zjevné. Citované odmítavé postoje SPD jsou však převážně věrně atribuovány jejím představitelům.

Článek nenápadně nahrává pro-ukrajinskému táboru (Pavel, mezinárodní spojenci) a zobrazuje Babiše jako pokrytce, jenž doma kritizuje Ukrajinu, zatímco v zahraničí slibuje pomoc. Okamuru vykresluje jako izolacionistu s malým vlivem.

Text mírně nahrává vládní koalici, protože titulkem a dominantním rámcem prezentuje spor jako bezvýznamný a již vyřešený, přestože tělo uvádí pokračující nesouhlas SPD a nedořešené okolnosti.

Komentář zesměšňuje Tomia Okamuru a jeho hrozbu koaliční krizí jako prázdné divadlo motivované vlastním prospěchem. Text systematicky diskredituje Okamurovu osobu i argumenty, bez věcného prostoru pro jeho stranu. Narativ tak nahrává zbytku koalice (Babiš, Macinka), protože sugeruje, že Okamurova pozice je bezvýznamná a vláda nepadne. Styl je silně hodnotící a jednostranný.

Text nahrává Babišovi (ANO) – cituje pouze jeho výroky a odmítavý komentář k Okamurovi, zatímco Okamura nedostává prostor k vlastnímu vyjádření. Titulek vyzdvihuje Babišovo odmítnutí „kartáče“ a jeho kritiku Okamurovy domnělé neznalosti.

Článek je tendenčně namířen proti Tomiu Okamurovi. Používá expresivní jazyk (zuřil, tvrdý protiútok), zesměšňující titulek a dává výrazný prostor kritice Roberta Šlachty, čímž podporuje narativ o Okamurově neschopnosti a pokrytectví.

Text výrazně nahrává Babišovi a pragmatickému pokračování podpory Ukrajiny. Okamuru a SPD vykresluje jako ideologické, neúspěšné a koaličně problematické, zatímco Babiše prezentuje jako zkušenějšího a mezinárodně strategičtějšího aktéra.

Text nahrává kritikům schůzky Tomia Okamury s Michalem Strnadem. Vykresluje ji jako podezřelou, tajnou a citlivou, čímž poškozuje Okamuru a SPD. Využívá k tomu především slovník a rámování zdůrazňující utajení a překvapení i uvnitř vlastní strany.

Text celkově nahrává spíše Babišově straně sporu: vztahy SPD a CSG rámuje jako citlivé a potenciálně problematické, zejména výrazem „utajované setkání“. Většina konkrétních zjištění i ostré výroky jsou ale doloženy pozorováním či připsány citovaným aktérům.

Článek jednostranně prezentuje hodnocení ODS o Babišově vládě jako arogantní a nekompetentní; široký prostor dostávají opoziční lídři bez protireakce vlády. Vláda je vykreslena negativně a Okamura jako vyděšený extremista. Prospěch má opoziční ODS.

Podání výrazně nahrává straně podporující zapojení Česka do programu pro Ukrajinu a spolupráci s NATO. Redakční hlas pozitivně hodnotí Macinkův krok, zatímco Babiše, Okamuru a vládní koalici rámuje jako nekompetentní, účelově motivované a politicky slabé.

Podání výrazně nahrává koaličním partnerům SPD a proukrajinskému postoji: SPD rámuje jako zmatený, pokrytecký a komický subjekt ovládaný radikálními příznivci, zatímco ANO a Motoristé vystupují hlavně jako ti, kdo řeší její vnitřní rozpory.

Podání výrazně nahrává straně A: redakce podporu Ukrajiny spojuje s bezpečností a mírem, zatímco postoje SPD rámuje jako proruské, škodlivé a vnitřně rozporné. Vedlejším negativním rámováním zasahuje i Babiše a ANO.

Ostatní články 8

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Podání výrazně nahrává kritikům Natálie Vachatové. Redakce ji opakovaně označuje za kontroverzní, její minulost rámuje jako pochybnou a zdůrazňuje ruské vazby včetně podnikání jejího bratra. Zjištění komise, že její činnost nebyla označena za bezpečnostní riziko, přichází až po několika odstavcích negativního rámování. Vachatová dostává prostor popsat svou práci, nikoli však přímo reagovat na hlavní výtky.

Článek je věcnou zprávou o průběhu jednání Poslanecké sněmovny. Redakce vyváženě reprodukuje vyjádření všech zúčastněných stran, nehodnotí a neupřednostňuje žádný tábor.

Článek Zdeňka Koudelky (Trikolora) obviňuje vedení České televize a prezidenta Petra Pavla z prosazování zájmů pražské mediální oligarchie na úkor regionů. Používá ostré výrazy, aby ČT a její představitele vykreslil jako zkorumpované a arogantní, a tím posílil pozici autora jako ochránce moravských a slezských diváků. Podání nahrává Koudelkovi a regionálním politickým silám.

Podání výrazně nahrává kritikům Evropské unie. Přesun výroby Zetoru používá jako výchozí příklad pro široký obraz evropského rozvratu, jehož vinu kategoricky přisuzuje bruselským politikům, zelené politice a evropským elitám. Protistrana nedostává prostor a její politika je popisována pomocí urážlivých nálepek, historických analogií a katastrofických předpovědí.

Perex a titulek redakce zesilují alarmistický rámec článku, který jednostranně prezentuje názory Zdeňka Trmoty jako dramatický boj o budoucnost Evropy. Text využívá strašení, emočně nabitý jazyk, démonizaci oponentů a konspirační podtóny, čímž nahrává jeho konzervativně-nacionalistickému politickému sdělení.

Text jednostranně prezentuje stanovisko Trikolory a nahrává straně A. Účast Česka na PURL rámuje jako nepřijatelný a údajně jednostranný krok Petra Macinky, aniž poskytuje jeho vysvětlení nebo stanovisko druhé strany. Jde však otevřeně o stranické stanovisko, nikoli o neutrálně stylizovanou zprávu.

Jde o otevřeně názorový komentář Zdeňka Koudelky, nikoli neutrální zprávu. Podání výrazně nahrává zastáncům D49 a omezení procesních práv ekologických spolků. Děti Země vykresluje jako nemístní nátlakovou skupinu ničící život obyvatel a správní soudce jako ideologické, odtržené či lhostejné držitele moci. Protistrany nedostávají prostor vysvětlit své námitky ani význam soudních rozhodnutí.

Podání vyznívá nepříznivě pro Matěje Drbohlava, především však kvůli věcnému popisu pravomocného odsouzení a odmítnutí jeho ústavní stížnosti. Text uvádí také Drbohlavovu právní námitku a odpověď Ústavního soudu; neobsahuje dostatečný doslovný důkaz redakční manipulace.