Archeologické léto není pro turisty ani pro záhadology, které zajímá, kde leželo sídlo krále Marobuda, kde byl legendární Sámův Wogastisburg či jak to bylo se štěchovickým pokladem. Nyní zemřel jeho hledač Helmut Gaensel. Považovali by ho za archeologa vědci? Či alespoň Indiana Jones? Ani náhodou. Archeologické léto je pro ty, kdo rádi chodí pěšky a zajímají se o historii na základě odkrytých faktů. Nabízí 125 lokalit , které lze navštívit s odborným doprovodem. Od pravěkých hradišť přes středověké hrady, novověká bojiště až třeba po pozůstatky nacistické či komunistické éry. Většina akcí je zdarma, ale musíte se předem zaregistrovat na webu Archeologických ústavů AV čistě z kapacitních důvodů. Část nabídky je už teď obsazena, takže čím dříve se zaregistrujete, tím lépe. Zkušení vědí, že čím je místo celebritnější, tím větší je pravděpodobnost, že bude brzy zabukované. Platí to hlavně pro Prahu a okolí. Leckdo si může myslet, že Vyšehrad, hradiště Butovice či Zámka jsou už „profláknuté“ a ne moc atraktivní. Chyba. Už v polovině června byly jejich termíny obsazené. Ale fajnšmekři si na své přijdou. „Baterku a helmu s sebou“ Třeba takový „flak Dívčí hrady“. Jsou to pozůstatky stanovišť protiletadlového dělostřelectva z jara 1945 a nejlépe zachované palposty z doby druhé světové války v Praze. Běžný člověk o tom neví, dva jsou navíc ve výběhu koní Převalského, ale v rámci Archeologického léta tam smíte. Navíc si můžete pomyslet, že Indiana Jones by tam objevil i palposty z doby legendární dívčí války. Nebo Letná. Jeden by si vsadil, že tam už se nic nového nevyšťourá. Ví se, že roku 1420 tam tábořili Zikmundovi křižáci, v 18. století při obležení Prahy Francouzi a Prusové, že se tam odehrávaly svatodušní bouře v roce 1848. Ale až v roce 2021, při záchranném průzkumu před stavbou vodní nádrže, archeologové našli zbytky pracovního tábora sloužícího pro nucenou pracovní sílu při stavbě Stalinova pomníku. Chcete-li to místo navštívit a vidět nalezené věci (osobní potřeby), snad je ještě termín volný. Z toho plyne, že archeologie není jen jiný výraz pro výzkum starověku a středověku, že odkrývá i fakta novější. Tady si zase našinec může pomyslet, co si asi řeknou archeologové za sto let, až narazí na betonové květináče podél některých dnešních ulic. Nenazvou nás „kulturou betonových sarkofágů“? Archeologie, i když používá digitální metody, si v jádru uchovává klasický terénní ráz. Ukazuje to podzemní záložní stanoviště 10. letecké armády u Mladotic (Plzeňsko). Maskované jako sklad Červeného kříže fungovalo do roku 1992. Termíny jsou sice už zabukované, ale připojená poznámka platí obecněji: „Baterku s sebou, v podzemním objektu není funkční elektřina. Kdo má helmu, nechť si ji vezme s sebou.“ Jak bylo naznačeno, mimo Prahu je nával daleko menší. Platí to pro Lety u Písku (Památník holokaustu Romů, otevřený roku 2024), kde archeologové lokalizovali celý areál „cikánského tábora“ z doby okupace. A platí to i pro nejjižnější Moravu, kde můžete navštívit známé lokality jako Archeopark Pavlov (postavený nad dávným tábořištěm lovců mamutů, tvůrců Věstonické venuše) či Brána do Římské říše (Mušov, v místě jediných římských kasáren na našem území).