Česká národní banka v polovině června zvýšila svou základní úrokovou sazbu ze 3,5 na 3,75 procenta. Očekávaným důsledkem v takové situaci bývá zdražení hypoték, úvěrů či státního dluhu. Naopak by se mohlo zvýšit úročení na spořicích účtech, na nichž si lidé spoří své dočasně volné peníze, ke kterým ovšem chtějí mít okamžitý přístup. Pro střadatele tedy bývá přísnější přístup centrální banky dobrou zprávou. „Komerční banky budou pod tlakem nuceny o něco lépe úročit peníze na spořicích účtech a termínovaných vkladech,“ očekává finanční konzultantka společnosti 4fin Karolína Vorlíčková. Se zvyšováním úrokůu spořicích účtů ale banky obvykle nespěchají. „Z obchodního pohledu bankám dává smysl promítat změny do sazeb spořicích účtů co nejpomaleji, protože si tím dočasně udržují vyšší marže,“ vysvětlil pro Deník.cz hlavní investiční analytik společnosti Swiss Life Select Šimon Schloff. Až co řekne konkurence Banky kromě toho od zvyšování sazeb spořicích účtů odrazuje i fakt, že na vyšší sazby sice mohou nalákat nové klienty, obvykle je však musí přiznat také klientům dosavadním. Pro mnoho z takových střadatelů přitom méně výhodná sazba než jinde není důvodem ke změně peněžního ústavu. „Takže banka rozhodně také vyčkává na rozhodnutí konkurence,“ uvedl pro Deník.cz místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim. Nejvyšší roční úroková sazba u spořicích účtů nabízených tuzemskými bankami dnes mírně přesahuje čtyři procenta, ničím výjimečným však není ani úrok jen ve výši 2,6 procenta. Podle Michala Bajera z portálu Půjčka.co dnes spořicí účty se zhodnocením kolem čtyř procent při inflaci, která se podle dat statistiků drží na úrovni 2,5 procenta, opět získávají na atraktivitě. „Spořicí účet dnes znovu dává smysl,“ uvedl Bajer. Jak Bajer spočítal, po započtení patnáctiprocentní srážkové daně činí u účtu s úrokem čtyři procenta čistý výnos zhruba 3,4 procenta. U půlmilionového vkladu to představuje ročně 17 tisíc korun, zatímco na běžném účtu s úročením 0,1 procenta by čistý výnos činil jen asi 425 korun. „Rozdíl mezi dobrým a špatným účtem už není kosmetický. U větších rezerv se bavíme až o desetitisících korun ročně,“ konstatoval Bajer. Spoření? Jen jako rezerva Podle Schloffa je však správnou cestou ke zhodnocení úspor nespoléhat se jen na spořicí účet. Na něm by lidé měli mít jen finanční rezervu zhruba ve výši výdajů domácnosti na tři až šest měsíců. „Peníze, které několik let nebudou potřebovat, by ale neměli pouze spořit. Dlouhodobě totiž spořicí účty inflaci zpravidla neporážejí,“ míní Schloff. Pokud lidé chtějí své peníze před inflací skutečně chránit, měli by je podle něj investovat. „Nejjednodušší cestou jsou široce diverzifikované podílové fondy zaměřené na akcie, případně část prostředků doplnit o kvalitní nemovitostní fondy. Firmy i nemovitosti mají schopnost dlouhodobě růst spolu s ekonomikou a lépe tak chránit hodnotu peněz před inflací,“ poznamenal Schloff. „Kapitálové trhy nabízejí lepší výnos a přitom nemusejí nezbytně nutně znamenat vyšší riziko,“ dodal Eim.