Jedete autem do Chorvatska? Země chystá kamery na dálnicích, Slovinci zase dvojnásobné kasírování CESTOVÁNÍ V EVROPĚ Jako každý rok. Tisícovky českých dovolenkářů rok co rok nasedají do automobilů a vyráží za slunnými plážemi v Chorvatsku. Cesta ale letos přináší několik změn – nové úseky dálnic, dražší známky v sousedních zemích i nepříjemné pokuty pro ty, kdo se pokusí vyhnout kolonám. Přinášíme přehled toho nejdůležitějšího, co by měl vědět každý, kdo se chystá vyrazit vlastním autem. Když se rozhodnete pro možnost zamířit k Jadranu autem, máte hned několik variant. Přes Rakousko a Slovinsko, nebo přes Slovensko a Maďarsko. Záleží, z které části České republiky vyjíždíte a také, do jaké části Chorvatska míříte. Cesta k moři už dávno neznamená jen tah přes Brno a Vídeň. Díky novému úseku dálnice D3 u Českých Budějovic – včetně obchvatu města a tunelu Pohůrka, který se otevřel koncem loňského prosince – se nabízí i varianta přes Linec a rakouské Štýrsko. Podle navigačních aplikací je tato trasa až o čtvrthodinu rychlejší a vyhne se tradičním kolonám u Brna a Vídně. Cestu navíc zpříjemnilo zrušení rychlostně omezených ekologických zón ve Štýrsku, kde se nově dá jet plnou stodesítkou. Kdo naopak zamíří klasicky přes Brno, ušetří čas – z Prahy do Splitu dorazí o hodinu dřív než přes Budějovice, zaplatí ale víc na rakouských tunelech. Pozor je třeba dát na stavební práce u Dolního Dvořiště a na hraniční přechod, kde se doporučuje objížďka přes Bratislavu a Maďarsko. Podle výpočtů aplikací jako jsou Mapy.cz, GoogleMaps nebo Waze cesta z Prahy do Dubrovníku vychází nejrychleji přes Budějovice, Linec, Štýrský Hradec a slovinský Maribor směrem na Záhřeb a pak přes Zadar a Split podél pobřeží až do Dubrovníku. Trasa se odhaduje na necelých třináct hodin. Další variantou je čtrnáctihodinová trasa přes Brno, Bratislavu a Maďarsko na Záhřeb a pak podél pobřeží. Nejpomalejší patnáctihodinovou trasou je cesta přes Bratislavu, Budapešť a nitrem Bosny a Hercegoviny kolem Sarajeva až k moři. Rakousko: kolony se objíždět nevyplatí Tyrolsko zavedlo přísný zákaz sjíždět z dálnice na vedlejší silnice kvůli objíždění kolon – platí o víkendech a svátcích mezi sedmou ranní a sedmou večerní, hlavně kolem Innsbrucku, Kufsteinu a Fernpassu směrem na Itálii. Výjimku mají jen místní obyvatelé a turisté mířící přímo do dané oblasti, což ale musí být schopni doložit, třeba potvrzením o ubytování. Kdo pravidlo poruší, riskuje pokutu a policejní návrat zpátky na dálnici. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pozor na cestu do Chorvatska a Itálie. Rakušané vás pokutují za objíždění kolon na dálnicích Rakousko také zdražilo dálniční známky – jednodenní nově stojí 9,6 eura (zhruba 233 korun), desetidenní 12,4 eura (cca 307 korun) – a o padesát centů si připlatí i řidiči projíždějící tunely na dálnicích A9 a A10. Tento rok je zároveň posledním, kdy si v Rakousku můžete koupit papírovou dálniční známku, ale jen na 10 dní, dva měsíce či rok. Denní dálniční známka je od zavedení v roce 2024 výhradně digitální, od příštího roku už budou digitální všechny známky. Nejbezpečněji i nejlevněji lze známky zakoupit na webu rakouské mýtné správy ASFINAG. Na některé dálniční úseky se známka nevztahuje a musí se doplatit speciální mýtné. To platí například o brennerské dálnici A13 a tunelech Gleinalm, Bosruck či Tauern. Nutno dodat, že rakouské dálnice jsou monitorovány jak automatickým kamerovým systémem, tak mobilními hlídkami. Slovinsko a jeho záludná kategorizace vozů Zatímco většina zemí posuzuje zpoplatnění podle celkové výšky vozu, Slovinsko měří výšku nad přední nápravou. Přesáhne-li 1,3 metru, auto spadá do dražší kategorie 2B, kde je sedmidenní známka dvakrát dražší než v kategorii 2A (32 versus 16 eur). Do vyšší kategorie tak nečekaně mohou spadnout některá SUV, pick-upy nebo dodávky, aniž by to řidiči tušili – ověřit si kategorii lze na webu správce dálnic DARS. Jízda bez známky se navíc trestá pokutou od 300 do 800 eur. Slovinsko jako jedna z mála zemí EU stále nenabízí jednodenní známku, jen sedmidenní, měsíční a roční variantu. Papírové známky už tady také nenajdete a systém je plně zdigitalizovaný a spárovaný s registrační značkou vozidla. Základní sedmidenní známka stojí pro běžné osobní vozidlo 16 eur (zhruba 388 korun) a stejně jako v Rakousku i ve Slovinsku jsou některé úseky zpoplatněné. Jedná se například o hraniční tunel Karavanky na trase mezi Villachem a Bledem, kde musíte zaplatit 9 eur (cca 217 korun). Pokuty za chybějící dálniční známku se pohybují 300 až 800 eury (zhruba 7280 až 19 430 korun) a známku si můžete koupit na státním webu evinjeta.dars.si. Chorvatsko se loučí s mýtnými branami Nejvýraznější změnu ale chystá samotné Chorvatsko. Od března 2027 zavede plně elektronický systém výběru mýtného Crolibertas, který nahradí klasické zastavování u mýtných bran. Mýto bude vybírat automaticky síť více než dvou set kamerových portálů podél dálnic, buď přes registrační značku spárovanou s platební metodou, nebo přes palubní jednotku ENC – tu budou muset povinně mít nákladní vozy a autobusy nad 3,5 tuny. Na projektu se podílí i česko-slovenská firma TollNet a slovenský SkyToll. Podle chorvatského správce dálnic HAC by se tím měla propustnost dálnic zvýšit z dnešních tří set na tři tisíce vozidel za hodinu, což by mělo motoristům ušetřit i palivo spálené v kolonách. Kdo si ale nenastaví platbu správně, riskuje pokutu až 120 eur, u firemních vozidel dokonce 1300 eur. Pro letošní léto se ale řidiči žádné revoluce bát nemusí – systém zatím funguje postaru. Do té doby zůstává v platnosti klasické mýtné podle ujeté vzdálenosti, navíc s desetiprocentní letní přirážkou od začátku července do konce září. Chorvatská policie navíc v posledních letech výrazně přidala na počtu radarů, které nekontrolují jen rychlost, ale i používání bezpečnostních pásů a telefonování za jízdy. Pokuty se mohou vyšplhat až na 2650 eur (přes 64 tisíc korun) v závislosti na tom, jak moc rychle a kde jste jeli. Policisté také dohlíží na unavené řidiče, kteří by mohli způsobit nehodu. V těchto případech mohou policisté označit řidiče za nezpůsobilé k jízdě, pozastavit jim až na osm dní řidičský průkaz a uložit pokutu 260 eur (zhruba 6314 korun). Pozor také dávejte na parkování. V Chorvatsku se totiž důsledně kontroluje a vymáhá placení parkovného. „V řadě případů se na české občany s výzvou k zaplacení dlužného parkovného a souvisejících nákladů obracejí chorvatské advokátní kanceláře či specializované zahraniční společnosti,“ uvádí ministerstvo zahraničí. Kolik letos zaplatíte za cestu? Cesta autem se z hlediska nákladů vyplatí především rodinám nebo větším skupinám. Trasa Praha–Šibenik, tedy zhruba tisíc kilometrů, vyjde při běžné spotřebě na palivu na necelé čtyři tisíce korun, k tomu je ale třeba připočíst dálniční poplatky v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku – dohromady kolem dvou tisíc korun. Celkové náklady na cestu se tak pohybují okolo šesti tisíc korun na vůz. Dobrou zprávou letošního léta jsou ceny pohonných hmot – zatímco loni v tuto dobu ceny naopak výrazně rostly kvůli situaci na Blízkém východě, teď se pohybují níž. Česko přitom u nafty patří k vůbec nejlevnějším zemím Evropské unie, levněji se tankuje jen v Polsku a na Maltě, proto se vyplatí natankovat ještě před hranicemi. „Dobrou zprávou je, že Česko patří zejména u nafty k vůbec nejlevnějším zemím Unie. U benzínu se sice tuzemské pumpy více blíží evropskému průměru, přesto se drží v první desítce nejlevnějších států. Rozdíly mezi zeměmi jsou přitom výrazné: zatímco v Chorvatsku je nafta dražší skoro o 4 Kč/l, litr benzínu je tam o desetník levnější. Tradičně drahá Itálie pak znamená pro českého motoristu příplatek kolem 10,50 Kč/l u nafty a téměř 6 Kč/l u benzínu. Výrazně levnější je opět Polsko,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ten také upozornil, že Chorvatsko už také není nejlevnější dovolenkovou destinací. „Dobře je to vidět na aktuálních cenách letních dovolených. Podle britského deníku The Sun vychází týdenní all inclusive pobyt v Bulharsku v průměru zhruba na 22 tisíc korun, ve Španělsku kolem 25 tisíc korun a v Itálii přibližně na 26,5 tisíce korun. Chorvatsko se už cenově pohybuje okolo 30 tisíc korun a Řecko ještě o něco výše. Chorvatsko tak postupně přestává být levnou variantou, jakou bývalo pro české rodiny ještě před několika lety,“ uvedl ekonom Kovanda. PSALI JSME: Chorvatsko spadlo z trůnu. Češi loni více jezdili do Itálie, hitem je nově i Polsko „Letní sezoně tradičně dominují destinace v oblasti Středomoří a jeho okolí, zejména Řecko, Turecko, Tunisko, Bulharsko, Albánie, Španělsko, Itálie a samozřejmě Egypt. Velmi dobře se prodávají také Kapverdské ostrovy,“ doplnila mluvčí CK Blue Style Simona Fischerová. Vedle tradičních destinací ale Češi rádi volí i mimoevropské a vzdálenější cesty, například do Maroka nebo asijských destinací, jako jsou Japonsko, Thajsko či Vietnam.