Článek „Ohnivé tornádo: vítr, prach a plameny se spojily v jednu ničivou sílu! Tak vypadá požár, s nímž záchranáři v Kyjevské oblasti nepřetržitě bojují v černobylské uzavřené zóně,“ cituje agentura UNN z prohlášení DSNS. „Lesní požáry v uzavřené zóně Černobylu začaly 25. června v důsledku dopadu trosek ruského dronu. Ke 30. červnu byly požáry na dvou místech uhašeny, drony ale při následném monitorování v lesním porostu odhalily další kouř. Hašení požáru v uzavřené zóně 3. července stále pokračovalo,“ napsal web Suspilne. Ve čtvrtek městská rada města Slavutyč varovala, že silný oblak kouře z lesního požáru se pohybuje směrem k městu a vyzvala obyvatele, aby zavírali okna a nevycházeli ven, pokud to nebude nezbytně nutné. Uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny je území o rozloze přibližně 2600 kilometrů čtverečních severně od ukrajinské metropole Kyjeva. Vznikla po havárii elektrárny v roce 1986 a vstup do ní je kvůli přetrvávající radioaktivní kontaminaci výrazně omezen. Podle úřadů jsou radiační hodnoty i během lesního požáru průběžně sledovány a zůstávají na běžných hodnotách. Jak funguje požárový vír? Požárový vír je obecně rotující vír připomínající tornádo, zviditelněný kouřem a plameny. Vzniká v souvislosti s extrémním přehřátím zemského povrchu při požáru nebo při sopečné erupci. K této vzácné povětrnostní události dochází, když žár z požáru způsobí rychlé stoupání teplého vzduchu, který začne v atmosféře rotovat. Z hlediska svého vzniku je obdobou prachového nebo písečného víru, někdy nazývaného rarášek. Tento jev byl poprvé zdokumentován při požárech v australské Canbeře v roce 2003. K jednomu z největších a nejničivějších požárních vírů došlo v roce 2018 při požáru v Carru v Kalifornii. Vítr v něm dosahoval rychlosti přibližně 220 kilometrů za hodinu, což odpovídá rychlosti, která se vyskytuje u tornád EF-3. Právě díky podobnosti bývá také označován jako ohnivé tornádo, přestože mechanismus jejich vzniku je odlišný.