Známý ruský obchodník se zbraněmi Viktor But seděl léta v americkém vězení. Když se z něj ale před čtyřmi lety díky výměně vězňů dostal, získal ve své domovině novou roli. Stal se z něj politik a nedávno vystoupil v médiích. „Kvůli Západu skončilo mezinárodní právo na smetišti dějin,“ tvrdí v rozhovoru pro web Komsomolskaja pravda. Mluvil ale i s americkým podcasterem Tuckerem Carlsonem. Bylo to v prosinci roku 2022. Rusko už téměř deset měsíců válčilo na Ukrajině a vztahy se Západem byly na bodu mrazu. Přesto spolu americká a ruská administrativa dokázaly vykomunikovat výměnu velmi prominentních vězňů. V ruském vězení tehdy seděla americká basketbalistka Brittney Grinerová, odsouzená na devět let jenom kvůli tomu, že u sebe měla náplně do elektronických cigaret s hašišovým olejem. A na druhé straně bariéry byl už více než deset let za mřížemi známý obchodník se zbraněmi Viktor But. Polyglot, který absolvoval Moskevský vojenský institut cizích jazyků a údajně plynně hovoří šesti jazyky, s podnikáním začínal v Afghánistánu v roce 1991, když byl jeho letecký pluk rozpuštěn během rozpadu bývalého Sovětského svazu. Postupně začal skupovat vyřazované zbraně v zemích bývalého SSSR a ve východní Evropě. Zbraně prodával bez ohledu na embarga komukoliv, kdo o ně měl zájem. A i proto si získal přezdívku 0bchodník se smrtí (jež se později stala i titulem filmového snímku z roku 2025 inspirovaného Butovým příběhem). Ovšem roku 2008 byl zatčen v Thajsku v rámci americké tajné operace (na níž se podílelo i Rumunsko), vydán do Spojených států a odsouzen k 25 letům vězení. V Rusku byl však po výměně ihned propuštěn a v režimu Vladimira Putina získal novou roli: vstoupil do Liberálně-demokratické strany Ruska. Za tu pak byl v roce 2023 zvolen do parlamentu Uljanovské oblasti. O rok později se vrátil k profesi, která jej nechvalně proslavila. Podle deníku Wall Street Journal dodával zbraně Húsíům, kteří v konfliktu v Jemenu podporují Írán a kteří se samozvaně prohlašují za nepřátele USA. Superpadouch hostem podcastu Na veřejnosti se opět objevil až letos v polovině června, když nejprve mluvil na tiskové konferenci k takzvanému Mezinárodnímu veřejnému tribunálu kyjevského režimu, který se snaží obvinit Ukrajinu z válečných zločinů. Následně před několika dny vystoupil v podcastu kontroverzního amerického publicisty Tuckera Carlsona a poskytl rozhovor ruskému provládnímu deníku Komsomolskaja pravda. U prvního zmíněného rozhovoru – tedy pro Tuckera Carlsona – si ukrajinský deník Kyiv Independent všímá, že zatímco ještě v roce 2022 publicista jeho vydání v rámci výměny vězňů odsoudil a Buta označil za „nepochybně závažného zločince“, který „prodával zbraně teroristickým skupinám, které zabíjely Američany“, teď si ho pozval a dal mu prostor před miliony diváků. „Chápu, proč vás Barack Obama chtěl poslat do vězení,“ řekl Carlson se smíchem Butovi a později v rozhovoru obchodníka se zbraněmi pochválil jako „velmi moudrého muže“. Rozhovor chvílemi připomíná absurdní divadlo. Jeden z nejvýznamnějších mezinárodních překupníků zbraní v 90. letech a na počátku 21. století mluvil například o tom, že podle něj v Evropě momentálně nejsou žádní zodpovědní politici a že nikdo nebere v úvahu názory lidí. „Německý průmysl je na smrtelné posteli a továrny se přeorientovávají na militarizovaný směr, aby vyzbrojily zemi,“ nechal se slyšet But. Současnou válku podle něj vlastně začala Ukrajina, která „je jen pěšákem pro své západní manžely“, a konflikt nedefinoval jako válku mezi Ruskem a Ukrajinou, ale jako boj proti takzvaným globalistům, kteří ovládají Západ. Tvrdil, že Rusko zatím projevilo zdrženlivost, ale varoval, že „možná nebude mít jinou možnost“ než zaútočit na země, které pomáhají Ukrajině. Tvrdil přitom, že se staly legitimními vojenskými cíli, protože ve svých továrnách vyrábějí zbraně pro Ukrajinu. „To nás opět tlačí velmi blízko konfliktu, kde bychom nakonec neměli jinou možnost než začít útočit na logistická centra v Polsku, Rumunsku, v Německu, ve všech těchto zemích, protože jsou součástí konfliktu. A proto máme podle veškerého mezinárodního práva plné právo na ně útočit, protože vyrábějí zbraně a prohlašují, že se jedná o továrny patřící Ukrajině,“ vysvětlil But. A s odvoláním na ruskou jadernou doktrínu varoval, že „jediný chybný krok“ evropských lídrů by mohl vyvolat reakci, která by byla „nepředvídatelná a fatální“. S tím, že ruský raketový arzenál má schopnost „zcela zničit život“ na území zemí o velikosti Spojeného království nebo Francie. „Mezinárodní právo neexistuje“ Na mezinárodní právo se But odkazuje i v úterním rozhovoru, který dal ruským novinám Komsomolskaja pravda. Rada bezpečnosti OSN se podle něj stala pouhým „deklarátorským klubem“, jehož názor je v podstatě pro kohokoli irelevantní a nepodstatný pro zahájení jakékoli vojenské akce. „Ani Ženevská úmluva nefunguje, jak vidíme… Ani během teroristických útoků provedených ukrajinskými silami (ruská propaganda se snaží poukazovat na údajný terorismus, aby mimo jiné ospravedlnila válku – pozn. red.), ani když to dělá samotná Amerika při svých posledních úderech na Írán. A to nemluvím o Izraeli a o tom, co dělá v Gaze a jižním Libanonu svými útoky na Bejrút. Co to je?“ kritizoval. Dodal také, že zmíněné mezinárodní právo je na smetišti dějin – a to kvůli Západu. „Nikdo se o něm už ani nezmiňuje,“ míní. „Bohužel žijeme v době, kdy vymývání mozků obyvatelstva dosáhlo určité kritické úrovně, kdy je obyvatelstvo prostě unavené z toho všeho, co to všechno akceptuje,“ opřel se do obyvatel Evropy. Mluvil ale také například o pravoslavné církvi, odhodlání Rusů zvítězit či o hrozbě třetí světové války. Jak ovšem připomíná web The Diplomatic Affairs, otázkou je, proč vlastně But vůbec v poslední době vystupuje na veřejnosti. Není to totiž vládní úředník, nezastává žádnou vojenskou funkci. Neobjevuje se ani v kremelských zprávách, nebyl zmíněn v žádném prohlášení ruského ministerstva zahraničních věcí či ministerstva obrany, k jeho výrokům mlčí i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Ruské informační operace soustavně využívají osoby mimo oficiální vládní struktury k šíření eskalačních sdělení, jejichž podporu mohou představitelé Kremlu později popřít,“ nabízí web možné vysvětlení. Mohlo by vás zajímat: Problémy následkem ukrajinských útoků přiznal na konci června i samotný Vladimir Putin „Nechci přilévat olej do ohně.“ Klempíř nepřijede na zahájení karlovarského festivalu Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastní pátečního slavnostního zahájení karlovarského filmového festivalu. Uvedl to na síti X. Neúčast zdůvodnil tím, že večer má patřit filmům a organizátorům festivalu, a ne politickým sporům nebo konfliktu. Ministr minulý víkend promluvil k účastníkům folklorního festivalu Strážnice, lidé v publiku na něj ale bučeli a pískali. ŽIVĚ Rakev Alího Chameneího dorazila do chrámu v Teheránu. Vzdát hold přijel i Medveděv Rakev bývalého íránského duchovního vůdce Alího Chameneího v pátek dorazila do chrámového komplexu v Teheránu, kde se budou konat rozsáhlé pohřební obřady. Informovala o tom agentura AFP, podle které úřady očekávají účast až 20 milionů lidí. Duchovnímu vůdci nejprve vzdali hold vrcholní představitelé režimu. Pohřeb má začít v sobotu, v pátek se koná pietní ceremoniál za účasti zahraničních hostů. ŽIVĚ Konec vedrům a silným bouřkám, počasí by do konce týdne mělo být klidnější Česko čeká po sérii dní s extrémními teplotami a následnými až velmi silnými bouřkami klidnější počasí. Do soboty bude přes den převážně slunečno a teploty se budou většinou pohybovat kolem 25 stupňů Celsia. V neděli se na většině území vyskytnou přeháňky, výjimečně i bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického průměru (ČHMÚ). „Je načase odložit emoce stranou.“ Ukrajinci navrhli urovnat vztahy s Polskem Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem. V pátek to napsala agentura Reuters s odkazem na sociální síť X, kde ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha informoval o setkání s polským protějškem Radoslawem Sikorským. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.