Napsala to agentura Reuters s odkazem na sociální síť X, kde ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha informoval o svém dnešním setkání s polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků. Krize ve vztazích mezi Varšavou a Kyjevem vypukla poté, co polský prezident Karol Nawrocki 19. června odebral nejvyšší polské vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému v reakci na pojmenování jednotky ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků. Ukrajinci v současnosti, kdy se brání ruské agresi, vnímají příslušníky UPA především jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti. Sybiha v úvodu příspěvku připomněl postoj Polska, které Ukrajinu podpořilo po ruské invazi v únoru 2022, a Rusko označil za společného nepřítele a ruskou agresi za společnou výzvu. „Máme dostatek moudrosti, poučení z naší společné historie a politické vůle, abychom ukončili jásot v Moskvě, která se raduje z jakéhokoli narůstajícího napětí mezi dvěma nejbližšími sousedy,“ napsal Sybiha. „Je načase odložit emoce stranou,“ dodal. Pokud jde o pojmenování jednotky, volba názvu podle Sybihy neměla žádný „protipolský záměr“. Ukrajina podle šéfa ukrajinské diplomacie zůstává otevřená rovnocennému a upřímnému dialogu, proto Sybiha navrhl „balíček protikrizových opatření“, jako je zahájení konzultací mezi ukrajinským a polským ministerstvem zahraničí nebo uspořádání setkání historiků specializujících se na druhou světovou válku. Polský premiér Donald Tusk dnes v souvislosti s jednáním ministrů obou zemí uvedl, že Ukrajina si uvědomila, že je zapotřebí poctivý rozhovor - i o minulosti - a že je třeba neeskalovat napětí poškozující zájmy Polska i Ukrajiny. Polsko-ukrajinské vztahy zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 000 až 100 000 Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 000 Ukrajinců.