Evropa může přijít o jeden stát. Nouzový „plán B“ počítá se spojením dvou sousedů - Moldavsko chce do konce roku 2028 podepsat přístupovou smlouvu s Evropskou unií. - Pokud by se jednání s EU zastavila nebo výrazně zpomalila, země by mohla usilovat o sjednocení s Rumunskem. - Moldavský vicepremiér Eugen Osmochescu označil tuto možnost za „plán B“, zatím však pouze hypotetický. Moldavsko otevřeně připustilo, že by se mohlo v budoucnu spojit se sousedním Rumunskem. Moldavský vicepremiér Eugen Osmochescu v rozhovoru pro server Euractiv uvedl, že sjednocení obou zemí může představovat záložní řešení pro případ, že by evropská integrace Moldavska nepokračovala podle očekávání. Možnost připojení k Rumunsku označil přímo za „plán B“. Na stole by se podle něj mohla objevit v případě, že by se po roce 2028 přístupová jednání s Evropskou unií zablokovala nebo výrazně zpomalila. Moldavsko chce smlouvu s EU do konce roku 2028 Hlavním cílem vlády v Kišiněvě nadále zůstává dokončení přístupových jednání. Moldavsko by chtělo podepsat smlouvu o vstupu do Evropské unie do konce roku 2028. Východoevropská země s přibližně dvěma miliony obyvatel proto intenzivně upravuje svou legislativu podle evropských pravidel a standardů. Moldavské úřady ale současně upozorňují na sílící tlak Ruska a na hybridní operace, jejichž cílem má být oslabení podpory veřejnosti pro evropskou integraci. Osmochescu proto zdůraznil, že země potřebuje viditelný a srozumitelný posun v jednáních. Bez něj by pro vládu mohlo být stále obtížnější udržet podporu obyvatel pro pokračování reforem. Ve hře je i členství bez hlasovacího práva Vedle plného členství v Evropské unii se diskutuje také o přechodných formách spolupráce. Jednou z možností by mohlo být přidružené členství, při kterém by Moldavsko zatím nemělo hlasovací právo. Takové řešení by podle moldavského vicepremiéra pomohlo upevnit již zahájené reformy a současně posílit vazby země na Evropu. Spojení s Rumunskem zůstává plánem B Pokud by však snaha Moldavska o vstup do Evropské unie selhala, mohlo by se alternativou stát sjednocení s Rumunskem. Osmochescu argumentuje úzkými historickými a kulturními vazbami obou zemí. Významná část obyvatel Moldavska navíc již nyní vlastní rumunské občanství. Vicepremiér zároveň připustil, že případné spojení států by vyžadovalo zásadní politická i finanční rozhodnutí. V současnosti proto nejde o připravovaný krok, ale pouze o hypotetický scénář. Rumunsko se nicméně této možnosti nebrání. Vláda v Bukurešti už dříve uvedla, že je připravena zahájit jednání o případném sjednocení. Podmínkou by byla jednoznačná podpora ze strany Kišiněva, demokratické rozhodnutí občanů a souhlas obou zemí.