Španělská socialistická vláda premiéra Pedra Sáncheze před dvěma lety udělala krok, který v Evropě nemá obdoby: rozhodla se otevřít program, který umožní legalizaci pobytu stovkám tisíc nelegálních migrantů žijících v zemi a pocházejících většinou z Latinské Ameriky nebo Afriky. V úterý končí lhůta pro podání žádosti o legalizaci tohoto pobytu a podle deníku El País systém registruje už 1,2 milionu žádostí, což je více než dvojnásobek toho, co před dvěma lety odhadoval při oznamování programu premiér Sánchez. Na zpracování žádostí mají úřady ještě tři měsíce, zatím byl legalizován pobyt zhruba pro 400 tisíc lidí. Řada z nich přitom žije ve Španělsku už léta. Socialisté jsou za program legalizace pobytu kritizováni pravicovou opozicí. Základem kritiky je fakt, že program byl vyhlášen královským dekretem a neprošel parlamentní debatou a hlasováním, protože pozice Sánchezovy vlády je v parlamentu křehká. Postavil se Trumpovi a přináší mu to body. Proč španělský premiér říká nahlas to, co se ostatní bojí vyslovit? Středopravicová Lidová strana hovoří o „zákonu pro neteře“, tedy varuje před zneužitím legalizace a varuje před zvýšením bezpečnostní hrozby. Krajně pravicová strana Vox je ještě mnohem tvrdší, varuje před kolapsem sociálních služeb, školství, nemocnic a nárůstem kriminality a vytvořením „lákadla“ pro další migranty. Předpokládá se, že obě tyto pravicové strany budou za rok po volbách skládat dohromady vládu a že právě téma imigrace bude jedním z těch, která budou ve volbách rozhodovat. Pravice levicovou vládu obviňuje, že si tak kromě jiného obstarala statisíce nových voličů. Sánchez program brání i dnes. Podle něj je na přistěhovalcích závislý španělský ekonomický růst, jehož výše ročně o zhruba tři procenta je víc, než je průměr EU. „Za polovinu tohoto růstu vděčíme přílivu lidí,“ řekl premiér. Ekonomický zázrak tažený cizinci. Španělsko díky imigraci válcuje zbytek EU Do roku 2050 by naopak země bez přílivu nových pracovních sil přišla podle něj o 19 procent svého HDP. „Zavřelo by se 90 tisíc barů, 50 tisíc prvních a druhých tříd by zůstalo bez žáků a zmizelo by 220 tisíc zemědělských podniků,“ varoval v úterý premiér. Program legalizace španělskou společnost v průzkumech poměrně jasně rozděluje na třetiny: jedna je pro, druhá proti a třetí nemá jasný názor. Pro jsou kromě levicových stran různé nevládní organizace, katolická církev nebo odbory, více lidé ve městech, kde mají s migranty přímou zkušenost. Právě podpora ze strany církve je přitom v ostrém rozporu s tím, co říkají jí tradičně blízké konzervativní pravicové strany. Větší obavy panují naopak mezi staršími voliči a lidmi v zemědělských oblastech. A to přesto, že španělské zemědělství je na levné práci migrantů závislé. Paradoxem je, že z pohledu španělské moderní historie nejde o žádnou velkou novinku. Sánchezem vyhlášená legalizace je od roku 1986 sedmou vlnou, i když tentokrát zřejmě zdaleka největší, jak ukazuje analýza think-tanku Real Instituto Elcano. Legalizace prosadili jak socialističtí, tak konzervativní premiéři. Poslední, která přinesla více než půl milionu „nových Španělů“, se odehrála v roce 2005 za socialistického premiéra Josého Luise Rodrígueze Zapatera. Na začátku současného programu legalizace se odhadovalo, že ve Španělsku žije na 870 tisíc nelegálních migrantů, kteří jsou často zdrojem levné pracovní síly ve službách, například jako pečovatelé o seniory nebo v hotelech či restauracích, a také v zemědělství. Více než polovina z nich pochází z kulturně blízké Latinské Ameriky, druhou nejpočetnější skupinu tvoří lidé ze západní a severozápadní Afriky. Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách. Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. - Veškerý obsah HN.cz - Mobilní aplikace - Bez reklam - Odemykejte obsah pro přátele - Články v audioverzi + playlist - Možnost kdykoliv zrušit