„Od návratu do bundesligy jsme byli nejlépe šestí. V klubu panovala spokojenost. V příští sezoně na to budeme chtít navázat a umístění ještě vylepšit,“ pochvaluje si zuberský odchovanec čtvrtou pozici, která klubu zajistila účast v Evropské lize. Jdete kontinuálně nahoru. V čem je vaše kouzlo? Tým se buduje kolem zdravého jádra, což funguje. Po postupu vsadil klub na mladé kluky, kterým věřil a prodlužoval jim kontrakty. Měli potenciál se posouvat dál, což se u většiny vyplnilo. Gummersbach vyhrál bundesligu dvanáctkrát, naposledy ale v roce 1991. Mluví se o útoku na titul? Vedení klubu takové ambice má, ale nevím, v jaké časové perspektivě. Záleží i na finančních možnostech. Teď si zase zahrajeme evropské poháry. V kombinaci s bundesligou a cestováním to bude náročné, ale těším se moc. Bude to zpestření sezony. Týmově se sezona povedla. Jak ji hodnotíte individuálně? Měli jsme druhý nejnižší počet obdržených gólů na zápas, což je fajn, jelikož jsem hlavně součástí obrany. Už jste se trošku vymanil z role defenzivního specialisty? Beru to, jak to je. Mám v týmu takovou pozici a jsem s tím spokojený. Chodím z obrany do útoku ve druhé vlně, měl jsem i pár minut v útoku, ale nic výrazného. Patříte už mezi stálice týmu. Jak se to projevuje? Těší mě, že patřím mezi ty, kteří jsou v týmu delší dobu. Lídrem byl kapitán Julian Köster, který teď odchází do Kielu. Mám svoje místo, vím, kam patřím. Nikdo nemá ambice být velkou hvězdou. Všichni jsou pokorní a pracovití. Ani francouzská spojka Kentin Mahé? Je to olympijský vítěz, mistr světa, vyhrál skoro všechno, co se dalo. Je velice zkušený a předává klukům spoustu postřehů, i když tedy hlavně těm v útoku. Jak se mění bundesliga, co ji hrajete? Celkově se házená hodně zrychlila. Hraje se daleko více jeden na jednoho. Upřednostňují se menší a rychlejší hráči před těžkými spojkami. Bývalý trenér Eisenachu a současný Stuttgartu Misha Kaufmann změnil bundesligu jako dlouho nikdo před ním. Hraje na čtyři nebo tři spojky s pivotem na devíti metrech. Celý zápas jeden na jednoho. Z úplné špičky vypadl Kiel, na čele jsou Berlín s Magdeburgem z bývalého východního Německa. V čem je jejich síla? Kiel neměl letos úplně podařenou sezonu. Měli hodně zraněných, Berlín a Magdeburg jsou na tom lépe. Berlín má Mathiase Gidsela, který se brání hodně těžce. Magdeburg hraje dlouhodobě házenou jeden na jednoho, jsou velice efektivní, dělají málo technických chyb. Oba týmy mají výborné gólmany a skvělé hráče jeden na jednoho. Co vy a reprezentace? Vynechal jste letošní Euro i kvalifikaci o mistrovství světa. Je to pro vás uzavřená kapitola? Omluvil jsem se z rodinných důvodů. Narodil se nám syn a za chvilku i druhý. Z Gummersbachu je to do Česka celkem daleko a nechci nechávat manželku s dětmi samotné doma. V kontaktu s trenéry jsem, teď reprezentace není aktuální, ale může se to změnit. V červnu jste se vrátil na skok domů do Zubří. Jak jste si užil oslavy 100 let klubu? Byl to moc hezký galavečer, povedl se. Pěkný program, příjemné posezení, popovídal jsem s bývalými spoluhráči, bývalými hráči klubu. V Zubří jsme dvakrát za rok, většinou na Vánoce a v létě. Plánujete jako jiní Zubřani dohrát kariéru doma? Myslím na to, mám to v hlavě. Momentálně to ale není ve hře. Ještě bych chtěl vydržet chvilku v zahraničí. Dokdy máte v Gummersbachu smlouvu? Do roku 2027. O dalším pokračování jsme se zatím nebavili. Většinou to vychází někdy na podzim. Jsem otevřený všemu.