Hned dvě sledované stavby moravskoslezského regionu byly nedávno představeny. Už jen měsíc mají na podání připomínek příznivci i odpůrci stavby průmyslové zóny v Dolní Lutyni, k nové ostravské obloukové peci se mohou vyjadřovat i lidé žijící v okolí Nové huti. Především v Dolní Lutyni se dá očekávat zájem veřejnosti. Už souběžně běžící změna krajských zásad územního rozvoje, jejíž součástí je posouzení SEA (řeší vlivy koncepcí na životní prostředí, pozn. red. ), přinesla téměř 700 podání. „Nejčastěji se týkala povodňových rizik, záboru zemědělské půdy, bezpečnosti v území nebo hlukové a dopravní zátěže Dolní Lutyně,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová. Podobnou odezvu lze čekat i nyní. „Zase se trefují do prázdnin. Je tam třicetidenní lhůta do 27. července, takže zase náhodička. Nejsou to tentokrát Vánoce, ale letní prázdniny,“ srovnal termín zveřejnění oznámení EIA (posuzuje dopady staveb na životní prostředí, pozn. red.) se zveřejněním SEA Martin Bohoněk ze spolku Zachovejme Poolší, který proti vzniku zóny dlouhodobě vystupuje a i nyní připomínky podá. „Určitě se do toho opřeme. Obec, v nějaké koordinaci s Bohumínem, tak učiní bezesporu taky,“ dodal. Spor o Dolní Lutyni přitom není nový. Nezastavilo jej ani to, že původně zvažovaná gigafactory zatím nemá známého investora. Stát převedl pozemky na Státní investiční a rozvojovou společnost a pokračuje v přípravě strategické plochy. Veřejnost, dotčené obce, úřady i spolky mohou posílat vyjádření do třiceti dnů od zveřejnění informace na úřední desce kraje, tedy od 26. června. Zóna má být určena pro výrobu a skladování bateriových článků, projekty spojené s elektromobilitou, výrobu technologických částí pro obnovitelné zdroje energie nebo výrobu polovodičů. Rozsah záměru je mimořádný. Celkové zájmové území má 371 hektarů, samotný průmyslový areál 278 hektarů. Dokument počítá až se 7 290 zaměstnanci, záměr se má dotknout 418 parcelních čísel ve vlastnictví 158 vlastníků. Podle oznámení má být vykáceno 230 tisíc metrů čtverečních lesních porostů a dalších 84 tisíc metrů čtverečních mimolesní zeleně, solitérních stromů a porostů. Počítá se také s odstraněním šesti řopíků budovaných za první republiky jako součást československého pohraničního opevnění. „Už před dvěma roky jsme žádali o zařazení dolnolutyňských řopíků mezi kulturní památky. Ministerstvo kultury nám odpovědělo až letos, s tím, že podobných objektů je na území Česka dost a tyto konkrétní není třeba památkově chránit,“ doplnil Bohoněk. Změna výroby Druhé nové zjišťovací řízení se týká modernizace ocelárny v areálu ostravské Nové huti. V tomto případě nejde o novou průmyslovou plochu na zelené louce, ale o změnu výroby uvnitř existujícího hutního areálu. Krajský úřad obdržel oznámení záměru 22. června, informaci vydal 29. června a na úřední desce byla vyvěšena 30. června. Vyjádření lze posílat po dobu 30 dnů od zveřejnění. Podstatou změny je náhrada původně uvažovaného kyslíkového konvertoru elektrickou obloukovou pecí. Ta má umožnit využití až 100 procent ocelového šrotu. Kapacita má být 1,75 milionu tun oceli ročně a podle oznámení nemá dojít k navýšení výrobní kapacity povolené integrovaným povolením z dob, kdy ocelárna fungovala. Nová huť připravuje i rozvoj svého areálu. V současnosti řeší první etapu přípravných a demoličních prací na území o rozloze zhruba 250 hektarů, kde se dříve nacházely provozy hutní prvovýroby včetně vysokých pecí, ocelárny a koksovny. „Připravujeme území pro jeho nové využití. Naším cílem je vytvořit prostor pro investice a průmyslový rozvoj,“ uvedl generální ředitel Nové huti Radek Strouhal.