A není to první kritika rekonstrukce náměstí. Bývalý dlouholetý vedoucí památkového odboru plzeňského magistrátu Petr Marovič totiž kvůli rekonstrukci náměstí podal podnět k památkové inspekci, nejvyššímu kontrolnímu orgánu památkové péče v České republice. Městští památkáři ale pochybení odmítají a odvolávají se třeba na architektonickou soutěž, z které návrh na úpravu náměstí vzešel. Jisté ale je, že Marovič se chytá za hlavu, když vidí, jak se zachází s městskou dlažbou, která místo toho, aby se uchovávala, hýčkala a obdivovala, jak to dělají ve městech jako je Telč, tak se řeže, brousí či zkracuje. „Z historické dlažby řežou haklíky 25 centimetrů široké, přitom každá ulice v historickém jádru, která směřuje na náměstí Republiky, má větší formát historických žulových desek než druhé největší náměstí v Čechách. Opak by měl být realitou, řežou to do drobných prvků, de facto zničili historickou desku,“ popsal Marovič. Kritizuje i to, že pod desky se lije betonový podklad. „To už je přitom vymyšlené, desky se dávaly do pískového lože, měly větší spáry, fungoval tam přirozený odpar po dešti, tvořilo to klimatický cyklus a spáry umožňovaly to, že odvětrávaly sklepní prostory okolních historických domů. Předpokládám, že za nějaký čas se ve všech suterénních prostorách zvýší vlhkost,“ zlobí se Marovič. Karel Zoch, vedoucí odboru památkové péče plzeňského magistrátu, jakékoli pochybení odmítl, odvolal se na architektonickou soutěž i vyjádření odvolacího úřadu, kterým je Krajský úřad Plzeňského kraje. Zoch uvádí, že když ÚP NPÚ žádal o zahájení přezkumného řízení stanoviska, které vydali městští památkáři pod vedením Zocha, kraj rozhodnutí městských památkářů potvrdil. „Cílem památkové péče není zachovat historické jádro neměnné. Kromě památkových hodnot čistě materiálních je třeba posuzovat i hodnoty nehmotné. Mezi ně se řadí například obydlenost historického jádra, způsob využívání nemovitostí, preference pěší komunikace nad individuální automobilovou dopravou, pestrost služeb, způsob využívání veřejných prostranství aj. Cílem péče o dané území by pak mělo být jeho perfektní fungování z pohledu každodennosti,“ uvedl Zoch. ÚP NPÚ si ve vydaném stanovisku stěžuje i na to, že nemá k dispozici verzi projektové dokumentace, podle níž se stavba realizuje, a neví tedy, jestli stavba probíhá na základě pravomocných rozhodnutí příslušných správních orgánů. Přitom jsou prý ve městě lidé, kteří si plzeňských kamenných desek váží. „Vyprávět by mohlo vedení MO 4. Před bývalou doubraveckou školou, dnes novou radnicí obvodu, je nádherně položená plzeňská dlažba. Kdyby takto byla položená na náměstí, neřeknu ani ň. Městský obvod všechny chodníky v okolí udělal z plzeňských desek, kterých si váží, zatímco na náměstí Republiky je ničí,“ popsal Marovič. Ten doufá, že už se tímto stylem nebude na náměstí pokračovat. V podobném duchu se má totiž pokračovat i na jižní a východní straně náměstí.