Článek I jemu se leskly oči slzami, jeho hvězdní spoluhráči Mateo Kovačič a Ivan Perišič plakali ještě víc. „Jejich emoce ukazují, co pro nás Chorvatsko znamená. Žijeme pro úspěch. Žijeme každým zápasem, pro každou výhru, pak jsme šťastní,“ soukal ze sebe jejich kapitán. „Když prohrajeme na tak velkém turnaji, je těžké se udržet.“ A tohle je dokonce největší z turnajů, mistrovství světa. Tím pádem si Luka Modrič nikdy nesplní svůj poslední fotbalový sen. Byl u toho, když Chorvati v deštivém finále v Rusku 2018 podlehli Francii. Dirigoval tým při tažení k bronzu v Kataru 2022 a v roce 2026 si musel v duchu představovat, jaké by to asi bylo, kdyby v Severní Americe zkompletoval medailovou sbírku o nejcennější kov. Nedokáže to. Chorvatsko prohrálo v obrovském dramatu 1:2 s Portugalskem, vyrovnávací gól ve 103. minutě odvolal VAR kvůli okem nepostřehnutelné teči, jež vystavila skórujícího Gvardiola do ofsajdu. Modričovi bude v září 41 let. Představovat si ho na příštím šampionátu je jen science fiction. Česko se ho dost pravděpodobně nedočká ani v podzimní Lize národů. „Jen Bůh ví, co se stane za čtyři roky. Nejspíš to ale byl jeho poslední zápas za Chorvatsko na mistrovství světa,“ prohodil kouč Zlatko Dalič. Už, už to vypadalo, že půjdeme do prodloužení. Gól Chorvatů ve 14. minutě nastavení ale nakonec kvůli doteku a ofsajdu neplatil! 🫨 — Nova Sport (@novasport_cz) July 3, 2026 Sledujte #FIFAWorldCup na Nova Action a Oneplay. 📺 #NovaSport | #NovaAction pic.twitter.com/ckz00m6tNF „Teď není čas o tom mluvit. Brzy se to dozvíte,“ řekl Modrič jen chorvatským reportérům. Na hřišti neproběhla žádná rozlučka, místo ní sršely z Modričových očí blesky. Byl vzteklý. Připadal si zrazený. „Nechci říct něco špatného, ale některé z věcí, které se nám přihodily, jsou neuvěřitelné,“ pravilo eso AC Milán. Držitel Zlatého míče z roku 2018, symbol nejlepší éry chorvatského fotbalu v dějinách. Borec, na kterého si hrají děti na všech kontinentech. Technik k pohledání. Ale nikoli mistr světa. Poslední naděje zhasla. Závěrečnou šanci kariéry má i Cristiano Ronaldo, jenž si s Modričem v gestu úcty potřásl po zápase rukou a dávného kumpána z Realu Madrid aspoň symbolicky utěšoval. Ani fotbalový bůh Lionel Messi na 99,9 procenta další MS nepřidá. Ani bosenská ikona Edin Džeko. Nejspíš ani jiný ze slavných Chorvatů Ivan Perišič, byť ten v emocích po zápase prohlásil, že bude dál makat, co mu budou síly stačit. Už na začátku, kdy byl VAR zaveden, jsem říkal, že se mi to nelíbí. Někdy je dobrý, ale používají ho selektivně. Podle velikosti týmů. Jako vždy mundial představuje loučení generačních ikon, pro málokoho to dopadne dobře. Ovšem Modričovo sbohem je opravdu drásavé. Cítí se podvedený tím, že fotbal řídí technologie. Nejen při akci ze závěru, kdy o mikrodoteku Chorvatů, který stvrdil porážku, rozhodl čip v míči. Nekouše ani fakt, že Ronaldo vyrovnával z penalty, kterou Modrič považuje za neoprávněnou. „Kdyby se taková situace stala na druhé straně, VAR nikdy nezasahuje,“ pronesl. „Už na začátku, kdy byl VAR zaveden, jsem říkal, že se mi to nelíbí. Někdy je platný, ale používají ho selektivně. Podle velikosti jednotlivých týmů.“ To je hodně drsné obvinění, byť pronášené v pochopitelných emocích. Chorvaté mají na Portugalce pifku a jako „důkaz“ používají tamní média najednou i fakt, že mužem zápasu vyhlásila FIFA Ronalda. A Modrič ze sebe chrlil další slova. „VAR by měl zasahovat, jen když se jedná o dvousetprocentní chybu, pokud ne, je to šedá zóna. Štve mě to. Vždycky to dopadne v náš neprospěch,“ láteřil kapitán Chorvatů. „Můžeme být hrdí na to, jak jsme hráli. Že Chorvatsko zná celý svět, že nás respektují a milují. Ale drtí mě to, samozřejmě, že ano. Někdy rozhoduje osud. Musíme se teď zrestartovat. Jedeme dál.“ Na šampionátu s nejvyšším počtem účastníků v historii je pro Chorvatsko konec v 1. kole play off pro 32 týmu rána. Svého druhu potupa. Modričovi jeho odkaz nikdo nevezme, proti Portugalcům zase rozdával parádní pasy, přesto je i on symbolem zklamání. Chorvatsko na úvod schytalo čtyři góly od Anglie. Sotva porazilo slabou Panamu (1:0) a hodně se natrápilo i proti obranářům z Ghany (2:1). V součtu s porážkou v play off dostalo za čtyři zápasy sedm gólů. Ani na stříbrném MS 2018 neměli Chorvaté obranu ze železobetonu, za čtyři duely play off tehdy inkasovali dokonce osmkrát, byť čtyřikrát až ve finále s Francií. Letos jsou k nim ovšem jejich krajané ještě kritičtější. I k Joškovi Gvardiolovi, vždyť ani jeden z nejlepších obránců světa nastupující za Manchester City nedokázal v souboji tří Chorvatů s jedním Portugalcem v nastavení ubránit skórujícího Ramose. „Sami jsme se zabili,“ píše v komentáři chorvatský Jutarnji List. „Každý centr do našeho pokutového území byl zase peklo. Když jste tak špatní v defenzivní práci, nemůžete dojít daleko. Na tento zápas budeme vzpomínat z mnoha důvodů, ale nikoli z těch dobrých.“ Ani čtený chorvatský web se nežinýruje, když hodnotí výkon sudích na hřišti a u videa: „Všechno rozhodli proti nám. Dorazili nás. Jejich štěstí, naše slzy. Dobrý Bože, čím nás Portugalci zakleli, že to proti nim vždycky dopadne stejně?“ Odvety jistě přijdou, v tom je fotbal milosrdný, pravidelně nabízí druhé šance. Jen na mistrovství světa už ne Modričovi.