V New Yorku se v blízkosti sídla OSN upálil tibetský aktivista
V New Yorku se v blízkosti sídla OSN ve čtvrtek zapálil muž z Tibetu. Chtěl tímto způsobem vznést apel za nezávislost tohoto území, které má pod kontrolou Čína, uvedli aktivisté a exilová tibetská média. Newyorská policie incident potvrdila a uvedla, že muž popáleninám podlehl, informovala agentura Reuters.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/v-new-yorku-se-v-blizkosti-sidla-osn-upalil-tibetsky-aktivista-375217
Poprvé viděn 03.07.2026 09:17 · naposledy 04.07.2026 04:09
Text článku aktuální verze · 03.07.2026 09:31 · 339 slov
V New Yorku se v blízkosti sídla OSN ve čtvrtek zapálil muž z Tibetu. Chtěl tímto způsobem vznést apel za nezávislost tohoto území, které má pod kontrolou Čína, uvedli aktivisté a exilová tibetská média. Newyorská policie incident potvrdila a uvedla, že muž popáleninám podlehl, informovala agentura Reuters.
Mluvčí newyorské policie upřesnil, že policisté přijali ve čtvrtek večer tísňové volání, na jehož základě vyrazili na místo, kde našli muže s těžkými popáleninami. Byl převezen do nemocnice Bellevue, kde byl prohlášen za mrtvého, dodala policie s tím, že vyšetřování případu stále pokračuje. Jméno muže sbor neuvedl a neposkytl ani motiv činu.
Podle zpravodajského serveru Voice of Tibet, který vydávají tibetští exulanti, šlo o tibetského aktivistu Lobgu Rangzena, který se „upálil před sídlem OSN v New Yorku poté, co přednesl výzvu za nezávislost a jednotu Tibetu“. Na místo přišel s tibetskou vlajkou.
V Tibetu byly v posledních desetiletích zaznamenány desítky případů sebeupálení na protest proti čínské nadvládě nad Tibetem, píše zpravodajský server CNN. Je však velmi neobvyklé, aby se tibetský aktivista upálil v USA, upozornil server s tím, že ve čtvrtek večer se po incidentu před sídlem OSN shromáždil dav příznivců a demonstrantů.
Zákon o „etnické jednotě“
Tento týden vstoupil v platnost nový čínský zákon o etnické jednotě, který vytváří „sdílenou“ národní identitu mezi pětapadesáti etnickými menšinami v zemi, včetně Tibeťanů a Ujgurů, z nichž část s čínskou správou nesouhlasí.
Tibeťané po celém světě se proti tomuto zákonu postavili a znepokojení nad novou legislativou vyjádřily i Spojené státy a Evropská unie.
Peking se zmocnil Tibetu v roce 1950 v rámci akce, kterou popisuje jako „mírové osvobození“ od feudálního nevolnictví. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv a Tibeťané žijící v exilu však pravidelně odsuzují to, co nazývají represivní vládou Číny v tibetských oblastech. Peking podobnou kritiku odmítá.
Otázky týkající se etnických menšin jsou v Číně velmi citlivým tématem, připomíná The Guardian. Tibeťané a další menšiny jsou pod přísným dohledem, aby se odhalily jakékoli náznaky údajného „separatismu“. Od roku 2012, kdy se Si Ťin-pching stal vůdcem země, uplatňuje Peking v Tibetu ještě větší kontrolu.
Pozice na titulní straně v čase
Výdrž a pozice
| sekce | výskytů | výdrž | nej. poz. | prům. poz. | lead |
|---|---|---|---|---|---|
| Titulní strana | 44 | 10.9 h | 5 | 34.2 | – |
| Zahraniční | 64 | 18.9 h | 1 | 25.9 | ✔ |
Historie verzí obsahu 1
03.07.2026 09:31
339 slov · hash
8f85dbe41817
· upraveno 03.07.2026 09:06
první verze