Výzkumníci z Centra veřejných financí při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy srovnávali daně podniků podléhajících první verzi EET a daně srovnatelných firem, které tuto povinnost neměly. Pak modelovali, jak se nové zavedení EET ve druhé verzi promítne do výběru daní. Firmy i jednotliví podnikatelé přitom při zavádění EET hlásili vyšší tržby, a tudíž byl i vyšší výběr daní. Zkrátka tolik nepodváděli. Zajímavé ovšem je, že k procentuálně vyššímu zvýšení placení daní došlo u menších firem a malých podnikatelů. Ovšem pokud jde o přínos do státní kasy, byl vyšší absolutní příjem od velkých podniků. Opravdu mnohonásobně vyšší. Ve sledované oblasti šlo zejména o firmy zabývající se maloobchodem a velkoobchodem s obratem nad půl miliardy korun, tedy velké prodejní řetězce, často původem z Německa. Je to logické. Obří firmy sice nepodvádí tolik, ale jejich obří obrat znamená, že i eliminace menších prohřešků vede v absolutní sumě ke gigantickému rozdílu ve výši zaplacených daní. Ukazuje to ovšem koncentraci naší ekonomiky, která je v přímém protikladu k tomu, že ve statistikách často vypadáme jako země malých podnikatelů. I když podle Ministerstva průmyslu a obchodu tvořily v roce 2024 malé a střední podniky neuvěřitelných 99,87 procenta ze všech firem, zbylých 0,13 procenta firem ovládá podle různých dat okolo poloviny či spíše přes polovinu našeho hospodářství. V moderní ekonomice to není neobvyklé. V Evropské unii tvoří velké firmy, měřeno obratem, v průměru 51 procent ekonomiky. I když je těžké dohledat srovnatelná data, zdá se, že u nás to může být více. Ale hlavně, na vrcholu podnikové pyramidy je u nás jen hrstka velkých firem. Často velkých konglomerátů, průmyslových firem a obchodních řetězců. Nebyl by to problém, kdyby z čísel nevyplývalo, že nám v Česku chybí něco, čemu v Německu říkají střední stav. Ten je silný například také ve Francii a v Itálii a „ředí“ tamní ekonomiky. Ostatně, podle organizace OECD tvoří v Česku 96 procent firem mikropodniky (tam se započítávají i lidé pracující samostatně na živnostenský list), které vykazují nízkou produktivitu a nerozvíjejí se. Česko zkrátka ovládají velké firmy, a to i když ze statistiky vynecháme banky a finanční ústavy. Pak jsou tu malé firmičky a samostatní podnikatelé a taky „podnikatelé“. Vzhledem k tomu, že už od dob Aristotela víme, že demokracie je závislá zejména na fungujícím a silném středním stavu, není to zrovna povzbudivé zjištění.